Článek
Vše jelo podle plánu. V pondělí volno, v úterý kopce, ve středu sedmnáct kilometrů a ve čtvrtek sedmička na čas. Nic nového, jen se postupně navyšovaly dávky proti předchozím týdnům.
| Libor Kalous a René Kujan jsou redaktoři Běhání na Sport.cz. Libor s běháním začíná, René s ním zatím ještě nekončí. Jeden nemá téměř žádné běžecké zkušenosti, druhý třeba oběhl ostrov Island stylem 30 maratónů za 30 dnů. Libor trénuje na svůj první maratón, René mu pomáhá při přípravě a přispěje i dobrou radou. Dá to ten Libor v květnu pod čtyři hodiny? |
V lednu jsem začínal běhat na patnácti až dvaceti kilometrech týdně. Teď jsem dal i přes sedmdesát. Bolest? Ano, s tím se počítalo, ale nikdy žádný velký problém. Až v sobotu.
V plánu bylo uběhnout pětatřicet kilometrů, aby se tělo přiblížilo maratónské vzdálenosti. Předminulý víkend pětadvacet, minulý třicet, teď mělo přijít dalších pět, poté už jen ladění.
Běžel jsem sám, voda v ruce, hroznový cukr, jídlo jako předchozí týden, tedy žádný experiment.
Po sedmi kilometrech se ke mně připojil šéf, pět kilometrů jsme klábosili. On na kole jako doprovod, já si držel tempo okolo 5:15. Žádný problém, pohoda. Ta zmizela po pětadvaceti kilometrech. Voda došla, nikde se nedala žádná koupit, tak jsem využil pomerančové šťávy, kterou jsem měl v zásobě. Donutil jsem se uběhnout aspoň třicet, poté jsem zastavil a tělo vypovědělo poslušnost.
| René: Faktorů, které zapříčiní kolaps organismu, může být více. V tomto případě příznaky ukazují na přehřátí organismu, úžeh. Třeba i v kombinaci s vyčerpáním. (Libor rád běhá rychle a zběsile.) Možné také je, že byl Libor dehydrovaný, nepřijímal dostatečné množství tekutin. A možné třeba také je, že jej natolik psychicky rozhodilo nenadálé setkání s nadřízeným ve chvílích osobního volna... No, ale my nesmíme ani naznačovat. |
Nikde nic, jen cyklostezka. Tři kilometry jsem musel dojít, než jsem koupil první vodu. Mezitím bolest žaludku, hlavy, zimnice. Dvě a půl hodiny mi trvalo, než jsem se dostal na židli. V metru a v tramvaji jsem vydržel maximálně jednu zastávku, více jsem nedal. Taxíka jsem radši nezkoušel. Mezitím jsem vysedával na zastávkách a snažil se přemluvit vnitřnosti k pokojnosti, marně. Až po čtyřech hodinách se ulevilo. Proč se vše stalo? Strava, přetrénování? A poběžím vůbec 3. května maratón?
| René: Znalci českých přísloví tvrdí, že: „Co tě nezabije, to tě posílí." Libor dnes vypadá opět svěže a hlavně ‒ živě. Je tedy nejspíše posílen a já mohutně věřím, že svůj první maratón na začátku května zvládne. Vždyť nebojuje pouze sám za sebe, ale i za borce ze Sportovního klubu vozíčkářů Praha. Za každý natrénovaný kilometr věnuje svým hendikepovaným kolegům korunu, a pokud uběhne svůj první maratón, Seznam.cz pošle na jejich konto dalších pět tisíc korun. Když to dá Libor pod čtyři hodiny, přibude dalších pět. |
