Hlavní obsah

Česko je nejlepší na světě. A bude ještě lepší

Praha

Česká republika je první na světě co do počtu zlatých a stříbrných známek kvality běžeckých závodů. Za všechno může RunCzech běžecká liga a pět zlatých a dvě stříbrné známky IAAF pro pražské a regionální závody. Na všechno jsou přísná pravidla, podmínky, jež je nutné splnit. Je ještě vůbec kam se posouvat, když jsme první na světě?

Foto: RunCzech

Běh ještě není nejsilnější stránkou Čechů. Ale organizovat závody už umíme nejlépe na světě.

Článek

Podmínky pro udělení známek kvality zahrnují nejrůznější oblasti. „Pokud začneme u běžců, tak správně zaměřená trasa, správná čipová časomíra, dostatek zdravotní pomoci, zabezpečená trasa bez přítomnosti automobilového provozu, uzavřená trasa pouze pro běžce, dobrovolníci zajišťující servis, občerstvovací stanice, zázemí, on-line výsledky v několika jazykových mutacích..." vypočítává ředitel závodů Václav Skřivánek hlavní podmínky pro běžecký peloton.

Ještě dál

Ve spoustě věcí jde hvězdný tým ještě daleko za hranice určené podmínkami pro získání prestižního ocenění. Například v zajištění časomíry. „Podmínky hovoří pouze o přesné časomíře a možnosti znát oficiální a reálný čas u každého běžce. My jsme ale zvolili jednotnou strategii pro všechny naše závody a časomíru máme po každých pěti kilometrech, ať jde o desítku, půlmaratón nebo maratón," vysvětluje Skřivánek.

O tom, že se ocenění nezískává úplně snadno, hovoří kupříkladu podmínky účasti zahraničních závodníků. „Snažíme se na všechny akce zvát špičkové běžce se zaběhnutými ‒ ve světovém měřítku výbornými ‒ časy. Pro maratonce třeba platí, že by měli mít své osobní rekordy pod 2:10 hodin v mužích a pod 2:28 v ženách, pokud budeme mluvit o zlatých známkách kvality. U půlmaratónu je to 1:01 u mužů a 1:11 u žen," vypočítává jedna z hlavních postav RunCzechu a doplňuje: „Limity pro tyto známky jsou hodně přísné. Navíc vy musíte mít na trati takových běžců alespoň pět. A ještě nadto musí být z pěti různých zemí. Sehnat pět běžců s takovými limity pro nás není problém, ale z pěti různých zemí... u toho už se trochu zapotíme. Naštěstí nejsou všichni jen z Keni. Výborní běžci jsou také na Ukrajině, v Polsku, Portugalsku, Španělsku..."

Raději více, než méně

„My těch elitních sportovců zveme samozřejmě mnohem více. Je jich tady u nás třeba patnáct, takže je velká pravděpodobnost, že podmínky budou více než splněny. Jinak se jistíme i v počtu národností a snažíme se, aby třeba i počet zastoupených zemí byl u eliťáků alespoň šest," doplňuje kolegu Zoran Bartek, manažer komunikace RunCzechu.

Pro novináře musí pořadatelé zorganizovat alespoň tři tiskové konference během roku. Musí mít také výsledkový servis on-line, místnost se zázemím pro novináře. Ale například možnost on-line si vytisknout diplom se shrnutím časů v podmínkách nenajdete. Tady máme v Čechách zase něco navíc. Na každém závodě jsou na místě novináři z pěti až deseti zemí. Na pražském maratónu jich je samozřejmě nejvíce. „Švédi, Izraelci, Rusové, Němci, Slováci, Češi... to je takový základ pokrytí regionálního závodu. Často bývá zastoupena také Čína, Latinská Amerika, Mexiko, Japonsko," vypočítává mediální pokrytí Zoran Bartek.

A zase ta média

Další podmínkou je živé vysílání ze závodů dostupné na minimálně pěti různých teritoriích. I tady organizátoři největší série českých závodů nespí na vavřínech. Daří se jim dostávat své závody do světa a například za rok 2015 se vyšplhali na číslo 151 zemí, kde se živě vysílaly přenosy z jejich závodů. „Přímé přenosy jsou navíc dostupné celosvětově. Běží i na internetu, na České televizi, na Stream.cz. Vždy s českým a anglickým komentářem," dodává váhu snažení RunCzechu Bartek.

Být nejlepší je dřina

A v kolika lidech zvládnou být nejlepší? „Na to není snadné odpovědět. Je to práce celého týmu po celý rok. Neděláme jen jeden závod, ale hned sedm plus Juniorský maratón a pár dalších akcí. Celý tým, když to posčítáme, zahrnuje zhruba 6000 lidí včetně dobrovolníků po dobu celého roku," kalkuluje Skřivánek.

Jak velký skok je z jedné medaile na vyšší? Ještě hůře zodpověditelná otázka. Česko totiž nikdy nemělo žádnou bronzovou známku. Šlo rovnou po stříbrných a zlatých. „První dva ročníky jsme nemohli mít ocenění žádné," říká zklamaně Bartek. „V podmínkách IAAF totiž je, že se můžete o známky kvality ucházet až od třetího ročníku. Takže náš zažitý scénář byl: třetí ročník rovná se stříbrná známka a pak úsilí o udělení známky zlaté."

Budeme ještě lepší!

Jak je ale možné, že jsme nejlepší na světě? Malá republika s velkými rezervami, co se týče počtu běhajících. „Vše je otázkou dlouhodobé práce. První známka byla udělena v roce 2009. S rostoucím portfoliem závodů pak rostl také počet zlatých známek. Naše výhoda je v tom, že jsme jedna organizace stojící za mnoha závody. Připravujeme jak závody v metropoli, tak také regionální půlmaratóny. To je pozice celosvětově poměrně unikátní. A unikátní jsme i v pořádání celé běžecké ligy včetně sledování a hodnocení běžců podle povolání. A máme i další benefity nad rámec podmínek IAAF ‒ partnerské maratóny. Už jsme měli partnerství s Košicemi, New Yorkem, Pekingem. Na rok 2016 chystáme další překvapení. Zlatý závod poměrně blízko od Prahy," naznačuje šibalsky Skřivánek.

Václav Skřivánek společně se Zoranem Bartkem unisono slibují, že rok 2016 bude ještě lepší. Opravdu je kam se ještě posouvat? „No tak určitě!" slibují mi jednohlasně. Na příští rok se prý máme těšit, přijdou další překvapení.

Zúčastnili jste se v roce 2015 některého ze závodů RunCzech?
Ano, všech sedmi.
3,1 %
Minimálně tří.
2,5 %
Jednoho až dvou.
11,6 %
Ne, žádného.
82,8 %
Celkem hlasovalo 6841 čtenářů.

Reklama