Článek
„Vyhráli jsme na podzim všechny čtyři kvalifikační zápasy. Kdyby mi to řekl někdo po losu, považoval bych ho za blázna. V přípravě jsme neměli výsledky podle očekávání, i když hra měla parametry. Věřil jsem, že góly přijdou. Stalo se, byť jsem si v určité době říkal, jestli se dožiju jako trenér Vánoc," vrací se Vrba ještě k loňskému roku.
Teď je dvanáct bodů realita, ale ještě jich potřebujeme pro jistotu deset. Skvělý podzim nechceme a nesmíme promarnit, proto nepodceníme žádný detail a na všechno se pečlivě připravíme," slibuje.
Navštíví hodně hráčů
Hned v úvodu roku dává dohromady harmonogram cest za adepty reprezentace, kteří působí v zahraničí. „Chceme navštívit co nejvíc hráčů, kteří jsou v širším kádru mužstva. Kdo, kdy a kam pojede, na tom teď pracujeme. S hráči jsme ve styku průběžně," zdůrazňuje Vrba.
Kouč také ujišťuje, že rozhodně nikomu z hráčů třeba neradí, kam a kdy by měl přestoupit. Okruh adeptů reprezentace nepovažuje kouč ani po skvělém rozjezdu kvalifikačních bojů za uzavřený a dál počítá s tím, že bude využívat hráče z domácí nejvyšší soutěže.
Do nového roku, který bude pro kvalifikaci rozhodující, vstupuje kouč s dobrým pocitem. „Jednoznačně a moc mě těší, že funguje vnitřní chemie týmu. Myslím, že se vytvořila dobrá parta mezi kluky, ale i v realizačním týmu všechno klape," pochvaluje si Vrba.
„Co se hráčů týče, tak mužstvo funguje. A je jedno, jestli jde o hráče z Chelsea, Besiktase Istanbul, Sparty nebo Plzně. Tvrdím, že v nároďáku jdou klubové záležitosti stranou, i když to v lize někdy jiskří i mezi reprezentanty," uvědomuje si stavitel národního týmu.
Sivok hodně pomohl
O jednotlivcích vždy nerad mluví, přesto dva hráče zmiňuje. „Týmu hodně pomohl návrat Tomáše Sivoka, hlavně v defenzívě. Potvrdilo se také, jak důležitý je pro nás Tomáš Rosický," vypichuje Vrba. „A že jsme žádný zápas neodehráli s nulou? O mně je známé, že nejsem dobrý obranář. Když dáme víc gólů, než dostaneme, je to v pořádku," usmívá se.
Reprezentaci převzal loni v lednu. Rozhodnutí padlo v prosinci 2013 a i po více než roce přiznává, že nebylo lehké. V Plzni byl ikonou, miláčkem fanoušků, naopak národní celek se nacházel v bídném stavu.
U reprezentace se změnil
„Bylo to opravdu veliké dilema. V Plzni jsme za pět let udělali obrovský kus práce a nešlo jen o výsledky na hřišti, protože celý klub začal fungovat na vysoké úrovni. Takové věci se neopouštějí lehce," přibližuje Vrba a prozrazuje, co jeho váhání rozseklo: „Zvítězila ve mně touha vyzkoušet něco nového - to, jestli se mi podaří dokázat něco v prostředí, které jsem vnímal jako poměrně složité. Bral jsem to i tak, že národní tým musí být pro každého trenéra vrchol. Já před dvaceti lety začínal u šestiletých kluků, teď jsem v podstatě na vrcholu."
Vrba se u reprezentace změnil. Hráči postupně vstřebávali jeho metody, on hledal cestu k nim. V národním mužstvu je to přece jenom jiné než v klubu. Vztah i metody se za pochodu ladily, drobnosti vybrušovaly. Sám se učil...
„Při komunikaci s hráči musíte být u reprezentace obezřetnější. Pokud s někým mluvíte mezi čtyřma očima, nemusí být úplně prospěšné se zmiňovat o nějaké třetí osobě, byť to může být myšleno sebelépe. V klubu se dají nějaké zádrhely a nesrovnalosti řešit okamžitě a naplno, když seběhnete z kanceláře do kabiny. V reprezentaci musíte jednat také víc individuálně," srovnává.
„Především na začátku jsem se poučil z některých nedorozumění, která zpětně beru jako svoji chybu," přiznává s tím, že vzhledem k menšímu kontaktu s hráči musí být diplomatičtější. Jak ale ukazují výsledky a předvedená hra, směr Vrbovy cesty na Francii je správný.
