Hlavní obsah

Jednou se vrátím, sliboval Straka, když po schůzce s Haškem reprezentaci opouštěl

Zdeněk PavlisSport.cz

Pouhá čtvrthodina stačila a mise Františka Straky u české fotbalové reprezentace po půldruhém měsíci definitivně skončila. „Není co komentovat, natož pak něco dodávat. Po patnácti minutách mně bylo Ivanem Haškem řečeno, že spolupráce končí,“ svěřoval se František Straka pro Sport.cz, když opouštěl Strahov.

Článek

Když jste se v polovině května národního mužstva ujímal, tvrdil jste, že budete bojovat, abyste nezůstal u reprezentace jen na přátelský zápas s Maltou a mohl pokračovat dál.

Jenže jsem také jasně věděl, že můj časový horizont u národního mužstva je vymezen 12. květnem a 30. červnem. Jedním zápasem. Přátelákem s Maltou.

Takže chuť bojovat vás záhy opustila? Vždyť bojovat, to přece Franz vždycky uměl!

Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem v pokračování trenérského působení u reprezentace nedoufal. Jenže Ivan Hašek měl jiné představy...

To vám řekl, když jste spolu hráli minulou neděli na pražské Julisce v turnaji veteránů a po letech zase oblékli jeden dres?

Ne, na toto téma jsme spolu na Dukle vůbec nemluvili.

Zleva František Straka, Horst Siegl a Ivan Hašek na lavičce Sparty během veteránského turnaje na Dukle.foto: Právo/Petr Horník

Ale tušení jste měl...

Samozřejmě, protože Ivan Hašek se nijak netajil svými představami a já cítil, kam míří. Před volbami i po nich. Pro reprezentaci preferoval jednoznačně Karla Jarolíma. I tak jsem doufal.

Doufal? V co jste mohl probůh doufat?

Že vzájemná spolupráce nás tří by mohla být možná, neboť mně bylo jasné, že Slavie nebude chtít Jarolíma na plný úvazek k národnímu mužstvu uvolnit a Hašek bude mít dost a dost práce a starostí jako nový šéf českého fotbalu.

Takže vize jakéhosi trenérského triumvirátu?

Něco takového. Něco, co by fungovalo a národnímu mužstvu v kvalifikaci o světový šampionát pomohlo.

Nanesl jste svou představu Haškovi při úterní schůzce?

Ne, na to vůbec nedošlo.

Takže po půldruhém měsíci jste u reprezentace definitivně a nadobro skončil...

Řídím se krédem, že nikdy se nemá říkat nikdy, takže doufám, že v budoucnu bych se mohl u reprezentace zase někdy objevit.

Zůstanete asi věčným optimistou...

Myslím, že svou misi u národního mužstva jsem splnil. V utkání s Maltou jsem dal příležitost hráčům, kteří ji v minulosti nedostali a určitě si ji zasloužili, že jsem preferoval fotbalisty, kteří jsou a budou hrdí na to, že mohou reprezentovat a dají do hry srdíčko. A to bez ohledu na to, v jakém klubu hrají a jak jsou finance zajištění. Samozřejmě že výkon v jediném utkání proti Maltě nebyl bezchybný, ale i tak díky celé veřejnosti za podporu, které se mně dostalo.

Jenom podpory? To jste se skutečně nesetkal s negativní reakcí na svou trenérskou misi?

Ale samozřejmě a dokonce od trenérských kolegů, což zabolelo o to víc. Zvláště když člověka na veřejnosti objímají a poplácávají po ramenou a po straně hlásají, že je dobře, že Straka u nároďáku skončil. Lidé se ale poznají až v takovýchto situacích.

Vaše trenérská mise u reprezentace skončila, takže co teď dál?

Pár dnů si ponechám odstup a pak zapojím pár lidí, kteří pro mě mohou něco udělat. Samozřejmě že půjdu po trenérské cestě dál, i když je někdy pořádně kamenitá.

Reklama