Hlavní obsah

Vytočil jsem Bílkovo číslo a někam ho poslal, líčí Šílený génius Štajner konec své reprezentační kariéry

Praha

Na natočenou míru dbal přepečlivě. A na předávání napěněného štafetového kolíku dohlížel někdejší ligový rozhodčí Pavlín Jirků také bedlivě. I žlutou kartu pro trenéra Straku tasil. Dokonce opakovaně, když se Franc snažil u pípy svému fotbalovému týmu všelijakými čachry a kouzlením dopomoci k výhře. Marně, protože nad Pivrncovu sestavu dirigovanou kreslířem Petrem Urbanem nebylo.

Foto: Milan Malíček, Právo

Jiří Štajner na posledním srazu fotbalové reprezentace

Článek

I Pivrncův pivní Cooper čtyřčlenných týmů v točení a pití piva na dvanáct minut doprovázel křest zpovědi Šíleného génia Jiřího Štajnera, která se v těchto dnech objevila na knižních pultech.

Fotbalový bohém, jenže se nikdy se netajil láskou k pěnivému moku, nemohl ani v takové chvíli nechat své pozvané fotbalové kamarády ve štychu. Zvláště, když František Straka ke sklenici usednout nemohl, neboť večer ho čekalo na televizní obrazovce glosování Ligy mistrů a ujal se tudíž jen role výčepního.

Osiřelé trio složené ze Stanislava Vlčka, Ericha Brabce a Jiřího Štajnera se hlavně přičiněním protagonisty podvečerního křtu činilo statečně, na kreslíře a sáňkaře Petra Urbana ale samo sebou nemělo. VIP hosty však trumflo, novinářské kvarteto také...

Reminiscence na Hanou i Řepku

A to přitom „Šílený génius" stačil dávat k dobru historky, na které v rozhovorech se spoluautory knihy Pavlem Hartmanem a Milanem Švecem vzpomínal a jež se pochopitelně na stránkách publikace vydané nakladatelstvím Malý princ objevily. Ze štací ve Slavii i Liberci, v bundesligovém Hannoveru i Spartě, v Mladé Boleslavi i reprezentaci.

Třeba o společném tahu reprezentantů před olomouckým střetnutím se Slováky, kterého se zúčastnil i proslulý asketa Pavel Nedvěd. Fotbalisté oslavovali do šesti do rána narození potomka Martina Vaniaka a „Méďa" se chopil role výčepáka. „Lítal za barem a točil pivo. Moc toho nevypil, ale legrace s ním i tak byla," prozrazoval a popisoval dokonce i následnou reakci tehdejšího trenéra národního týmu Karla Brücknera.

Ale Štajner se vracel třeba i k tvrzení Tomáše Řepky, který se ve své autobiografii přiznal, že byl po vyhazovu z Letné na Spartu tak naštvaný, že v českobudějovickém dresu dopomohl k mistrovskému titulu Liberci. Záměrně vyrobenou penaltou...

„Je pravda, že Řepa šel do Brézi zbytečně tvrdě. Penalta to byla bez debat. Ale jinak si myslím, že to byla jen nafouklá bublina, kterou Řepa záměrně vypustil, aby ještě víc zdramatizoval roztržku mezi ním a Spartou. V Budějovicích jsme vyhráli 4:0, takže jsme si hlavně pomohli sami," uváděl svou verzi hodně propírané kauzy.

Jeden telefonát trenérovi

Ani opakovanému líčení svého konce v reprezentaci se Jiří Štajner samozřejmě nevyhnul. Hořkému, to se ví, protože na EURO 2004 do Portugalska ho nevzal Karel Brückner, na šampionát do Polska před dvěma lety pro změnu Michal Bílek.

„Když dělal Karel Brückner nominaci, nehrál jsem dobře. A tak jsem nemohl být ani zklamaný. Neúčast na EURU 2012 byla odlišným příběhem. S účastí jsem počítal. I manželka byla domluvená s přítelkyní Thea Gebre Selassieho, že do Polska pojedou, měl jsem sehnané lístky pro tchána a jeho kamarády. A pak mi volal reprezentační manažer Šmicer a skleslým hlasem povídá: ,Štajny, mám pro tebe špatnou zprávu - nejsi v nominaci.´ Sice ještě dodával, že se to pokusí zvrátit, ale já ho už nevnímal. Tak jsem byl vytočenej. Za chvíli jsem zavolal Bílkovi. Když to vzal, hned jsem mu řekl: Michale, jdi do pr....! A položil jsem to. Něco mi říkal, ale to jsem nevnímal. Stejně už to nemělo smysl."

Reklama