Psali historii fotbalové ligy: Jánošův život ukončila vášeň k rychlé jízdě

Ta zpráva přišla jako blesk z čistého nebe. Zdeněk Jánoš se vracel osudného večera 15. září z tréninku v Příbrami domů do Prahy k manželce Evě a malým synům Dominikovi a Adamovi. „Nehoda se stala před křižovatkou ulic Novopetrovické a Kurčatovové v Praze 10. Řidič Volkswagenu Passat Zdeněk Jánoš jel Novopetrovickou ulicí směrem od ulice Výstavní a z dosud nezjištěných příčin náhle přejel do protisměru, kde se čelně srazil s autobusem," řekla oficiálně ČTK Andrea Zoulová z tiskového oddělení pražské policejní správy. Jánoš utrpěl smrtelné zranění, kterému na místě podlehl. Autobus trefil v rychlosti 150 km/h.

Rodák z Uherského Hradiště vstoupil do velkého fotbalu v roce 1988, kdy ze Slavie Uherské Hradiště přestoupil do té pražské. A odchytal za ní 139 utkání. Dokonce si připsal jeden ligový gól z pokutového kopu. V roce 1994 vyměnil slávistický dres za jablonecký hned se stal oporou a jednou z největších osobností týmu.

„Byl to vynikající gólman, ale také trochu problémový chlap. Ne ve smyslu fotbalovém, ale co se týká životosprávy a jeho velké vášně, rychlé jízdy. Stalo se mi několikrát, že mi zazvonil mobil a Zdeněk mi oznamoval, že je s autem v příkopu, abych mu pomohl. Dával mi v tomhle směru docela zabrat, ale byl to jeden z nejlepších brankářů, jakého jsme kdy v Jablonci měli," vzpomíná majitel jabloneckého klubu a současný šéf českého fotbalu Miroslav Pelta.

Problémy s ním měl i trenér Jiří Kotrba. Jánoš totiž porušoval životosprávu a nešlo o jídlo... „Párkrát jsem to s ním řešil, přišly i postihy. Hlavně jsem mu říkal, ať nesedá za volant, pokud něco vypil a nejezdí rychle," vyprávěl už před lety Kotrba. Jenže Jánoš, který dojížděl denně do Prahy, se vyžíval v lámání rychlostních rekordů.

Mnohé prohřešky vyretušovaly jeho nesporné brankářské kvality. Svého času totiž patřil k nejlepším českým brankářům. Vynikající na čáře, skvělý v práci s nohama, perfektně ovládal velké vápno a jako silná osobnost působil na hřišti pozitivně i na spoluhráče. A jak už bylo řečeno, troufal si i na pokutové kopy, jak je sám uměl chytat, tak je i dobře kopal. V jabloneckém dresu proměnil dva.

Po stříbrném mistrovství Evropy 1996 byl povolán na zářijový přípravný zápas s Islandem, který se hrál právě na jablonecké Střelnici. Zatímco jeho spoluhráč Radovan Hromádko se dočkal reprezentačního startu, Jánošovi přán nebyl, ač se pečlivě rozcvičoval a čekal, až mu dá trenér Dušan Uhrin pokyn, aby vystřídal mezi tyčemi Petra Koubu.

„Zdeněk oslovil i mne, abych trenérovi řekl, že by chtěl na chvíli do branky. Něco takového mi ale nepříslušelo. Uhrin po utkání řekl, že ho chtěl poslat do branky, ale po první půli jsme prohrávali a horko těžko jsme zápas otočili na 2:1. Bál se prý blamáže v prvním domácím zápase po stříbrném mistrovství Evropy a Kouba byl jeho jistotou. Zdeněk to nesl hodně těžce, že před domácími fanoušky nemohl nastoupit a užít si to," zavzpomínal dlouholetý kustod národního mužstva Jiří Šíma.

V roce 1998 vychytal Jánoš svoji stou ligovou nulu a vstoupil do Klubu ligových brankářů. Tuto elitní společnost tvoří jen gólmani, kteří odehráli v nejvyšší soutěži sto celých zápasů, v nichž neinkasovali gól. A takovým moc není. Však také do šestnáctky proti Bejčkovi, jak byl Zdeněk Jánoš přezdíván, se útočníkům moc nechtělo. „Střet s ním byl vzhledem k jeho robustní postavě jako náraz do skály," přiznal věhlasný kanonýr Luděk Zelenka.

V létě 1999 odešel Jánoš do Příbrami. Stihl šest ligových zápasů, v nichž dvakrát vychytal nulu. Naposledy stál v brance 11. září proti Slavii. Zápas na stadiónu U Litavky skončil 1:1 a Jánoš byl chválen za skvělý výkon, protože vychytal šance Pavlu Horváthovi, Tomáši Doškovi, Luďku Zelenkovi, nebo Tomáši Kuchařovi. Co jméno, to fotbalový pojem a Horváth ještě v současnosti tvoří hru Viktorie Plzeň. O čtyři dny později šokoval dvaatřicetiletý Jánoš svým tragickým odchodem. „Je to pro nás obrovská fotbalová ztráta, ale nevýslovně větší lidská, protože Zdeněk byl především skvělý chlap a kamarád. Navíc změnil svoji životosprávu, byl vzorem. Na něj nelze zapomenout," projevil svoje city šéf příbramského klubu Jaroslav Starka.

Zdeněk Jánoš se bohužel nedožil ani skvěle rozjeté kariéry syna Adama. Ten je v kádru pražské Sparty. Zatím má na kontě jediný ligový start, takže do tátových 285 mu jich zbývá ještě hodně. Ale v jednom už otce překonal. V roce 2011 byl členem reprezentačního týmu, který vybojoval stříbrné medaile na mistrovství Evropy do 19 let. Reprezentační dres tedy už oblékl, byť zatím jen v mládežnických kategoriích, ale ve dvaceti letech je to dobrý počin, a táta by z něj měl určitě velikou radost.