Hlavní obsah

Moje role? Pokřikující blázen, směje se Špaček

Plzeň

Neustále gestikuluje, křičí, hecuje. Jaroslava Špačka je na plzeňské střídačce plno. I když hokejovou výstroj už nenávratně schoval.

Foto: Profimedia.cz

Asistent trenéra Jaroslav Špaček (vzadu uprostřed) na střídačce plzeňských hokejistů.

Článek

Konec kariéry Špaček oznámil během výluky zámořské NHL, kde naposledy hrál za Carolinu, teď ho vtáhla nová role. Jakou úlohu v rámci realizačního týmu Indiánů má? Na střídačce doplňuje hlavního kouče Milana Razýma a asistenty Michala Straku a Rudolfa Pejchara, který má v péči gólmany.

„Nemám na starosti nic. Jsem tam jen takový blázen, který pokřikuje na všechny," s úsměvem zlehčuje svoji roli. „Jeden trenér hlídá beky, druhý útočníky, já jsem taková spojka mezi nimi. Taky sleduju systém, jakým hraje soupeř, a občas k tomu mám poznámky," říká už s vážnější tváří.

Na střídačku mě přemluvil Straka

V devětatřiceti letech musel odolávat nátlaku, zda by ještě nevypomohl i na ledě, to ale Špaček rázně odmítal. „Je pravda, že jednu chvíli jsme měli hodně krátkou střídačku, když se zranilo pár beků. To už mi balili tašku. Ale já nad tím nikdy nepřemýšlel. Hrát už mě nebaví, leda za staré pány," ujišťuje rodák z Rokycan. Původně nechtěl na střídačce ani stát. „Byl jsem spokojený s rolí, jakou jsem měl během sezóny. Dohlížel jsem na tým z tribuny, chodil na tréninky a nejezdil na zápasy ven," popisuje. „Až pak mě na obědě přemluvil Martin Straka. Zkusil jsem si to tři zápasy před koncem základní části a chytlo mě to," přiznává trojnásobný mistr světa.

Svoji budoucnost v roli trenéra ale nevidí. Nebo spíš zatím vidět nechce. „Všichni mě přemlouvají, ať si udělám nějakou licenci a začnu koučovat. Ale já si tím vůbec nejsem jistej," kroutí se Špaček.

„Jako hráč jsem odtrénoval a měl čistou hlavu. Trenéřina vyžaduje mnohem víc času, obdivuju kluky, kteří ji dělají. Teď v play off mě to hodně baví, ale nevím, jestli bych to chtěl dělat dlouhodobě. Asi zase tak zapálený do hokeje nejsem," přemítá.

Raději by svůj čas věnoval synům – desetiletému Davidovi a pětiletému Jacobovi, na nichž už se projevují hokejové geny. „Mladší začíná bruslit, starší teď hraje v Rokycanech. Je na něm vidět, že v sobě něco má," hřeje Špačka. „Snažím se jezdit na každý zápas. Proto jsem rád, že jsem skončil s hokejem a můžu sledovat syna," dodává bývalý obránce.

Reklama

Související témata: