Článek
„Jsou tu takové dva rozličné světy. Na okraji Moskvy to nevypadá nic moc a když se přijede do centra, tak už je vidět ten luxus, restaurace, obchody. Něco úplně jiného. Ale podobné je to i v Americe. V okrajových částech měst to taky není zrovna pěkné a příjemné, a jsou to spíš ty nebezpečné čtvrti,“ vyprávěl Michálek o svých prvních dojmech z ruské metropole.
Na vlastní kůži poznal prostředí Moskvy před startem osmifinálové fáze turnaje, kdy dostali hráči národního týmu den volna. Vyrazil do centra k Rudému náměstí, vyzkoušel místní kavárny. „Samozřejmě je to proti Americe obrovský rozdíl. Je vidět, jak je Rusko o hodně let pozadu, to se nedá vůbec srovnat,“ dal najevo, že ho město zrovna neokouzlilo.
Peníze dobré, ale život...
Proto ani dlouho neváhal s odpovědí, zda by někdy v budoucnu mohl uvažovat o ruském angažmá. „No to si po tom, co jsem tu stačil vidět, ani nedovedu představit. Jedině snad tady v Moskvě nebo v Petrohradu, to je asi něco jiného. Ale kdybych měl jít do nějakého města třeba na Sibiř, nebo někam, kde jsou jenom továrny... To bych asi nevydržel,“ kroutí hlavou.
Nezlákala by jej ani lukrativní nabídka, jaké ruské kluby mnohým hokejovým hvězdám neváhají nabídnout. „Peníze tu sice hokejisté mají dobré, ale ten život by asi nebyl nic pro mne,“ odmítá o takové variantě uvažovat hráč, který má ve Phoenixu smlouvu do roku 2010. Kontrakt mu letos zaručil plat 900 tisíc dolarů ročně.
