Článek
Co pro vás znamená postup mezi osm nejlepších klubů v Evropě?
Lize mistrů jsme od začátku přikládali velkou váhu, přestože jsme žádné přehnané cíle neměli. Když se nám ale otevřela cesta až sem, tak jsme ji rádi využili. Nikdo to nebral tak, že postup přináší další náklady, nebo něco podobného. Šli jsme do toho naplno a myslím, že to na ledě bylo vidět. Je to prestižní dostat se tak vysoko a stejně k tomu přistoupil i Liberec. Beru to mimo jiné i jako obrovskou investici do našeho mladého kádru a věřím, že nám to ti kluci v budoucnu na ledě vrátí.
Vítkovice se staly historicky prvním českým týmem, který postoupil do čtvrtfinále Ligy mistrů. Kam tento úspěch řadíte v dosavadní trenérské kariéře?
Ještě štěstí, že jsme hráli v pět odpoledne, protože bychom byli druzí za Spartou, která vyhrála po šedesáti minutách. Třinečtí fandové tady na nás pokřikují, že jsme věčně druzí, tak alespoň v tomhle jsme byli první. Je to samozřejmě velká radost. Obětovali jsme tomu spoustu času i úsilí a kluci to budou mít určitě jako jeden z vrcholů hráčské kariéry. I já to v trenérské dráze budu mít taky hodně nahoře. A kdo ví, třeba to ještě bude i lepší (smích). Nedávno jsem se v Göteborgu na tréninku Frölundy, která je ve čtvrtfinále taky, potkal s trenérem Rogerem Rönnbergem. On vyhrál mistrovství světa dvacítek i Ligu mistrů a hodně ho obdivuju. Je pro mě obrovská čest, že můžu být v takové společnosti.
Těší vás návštěvnost? Liga mistrů dosud v Česku trochu paběrkovala, na utkání s Nitrou i s Libercem ale přišlo v Ostravě přes čtyři tisíce lidí.
Já to vidím tak, že Liga mistrů netáhne ty, kteří hokeji nerozumí. V loňské sezóně měli fandové díky Lize mistrů jedinečnou možnost vidět na českých kluzištích Laineho či Matthewse. Teď se ti rádoby fandové tlučou do hlavy, když vidí, že oba v NHL řádí a Laine vede tabulku střelců. Pro toho, kdo hokeji rozumí, je hřích na takové zápasy nejít. Ta konfrontace je zajímavá a jsem přesvědčený, že čtvrtfinále si naši fandové nebudou chtít nechat ujít.
Program máte teď obrovsky nahuštěný, vy osobně navíc na přelomu roku ještě pojedete s reprezentační dvacítkou na mistroství světa. Je to pro vás velká komplikace bojovat na tolika frontách?
S tím, že bychom mohli postoupit, jsme v předsezónních plánech počítali a podle toho plán zápasů i tvořili. Dá se to zvládnout, ale musí být ochota i na straně českých soupeřů, protože musíme překládat extraligové zápasy. A ta vůle tady v Česku přesunovat zápasy zatím moc není. Máme ten program tak nahuštěný, že se může stát, že budeme muset hrát dva zápasy ve dvou dnech, ale já v tom problém nevidím. Mužstvo je mladé a musí si na to zvykat. Více mě ale trápí naše marodka, ale s tím se taky musíme vypořádat.
Ve čtvrtfinále vás čeká švýcarský Fribourg s Čechy Červenkou či Birnerem. Jaký to bude z vašeho pohledu soupeř?
Velmi atraktivní a chtěl jsem je raději než Finy (Fribourg vyřadil Kuopio - pozn. aut.). Ne tak ani z pohledu cestování, ale protože jsme byli teď ve Finsku už několikrát. Pro kluky je to skvělé. Letos hráli už ve Finsku, v Německu, s úřadujícím slovenským mistrem Nitrou, s českým mistrem Libercem. Znovu nejdeme do souboje s Fribourgem jako favorit, ale můžeme zase překvapit.
