Hlavní obsah

Šimůnek: Chci si pozvednout sebevědomí i jméno

Radek MalinaPrávo

Měsíce se trápil, výsledkově paběrkoval, výkonnostně nestačil, a když se při posledním českém šampionátu rozplakal, bylo to nejvýstižnější vyjádření rozpoložení cyklokrosaře Radomíra Šimůnka. O pár měsíců později je všechno jinak. Zhubl sedm kilo, pošramocené sebevědomí spravil třemi pódiovými výsledky a snaží se o resuscitaci uvadající kariéry. „Boj o místo na výsluní jsem ještě nevzdal,“ říká odhodlaně borec formace Era-murprotec.

Foto: Michal Červený/mtbs.cz

Cyklokrosař Radomír Šimůnek věří ve světlejší zítřky.

Článek

V čem je největší proměna proti loňské bídné sezóně?

Během léta jsem po dlouhé době nebyl nemocný a mohl naplno trénovat. Minulou sezónu bylo všechno špatně. Ale letos jsem odmakal celou přípravu podle plánu. Mám obrovskou chuť, zatímco před pár měsíci převládala nechuť. Vím, že klíčové jsou výsledky a moje výkony jsou zatím takové tupé. Ale potřebuju se rozzávodit, chytit pohodu. Přece jen, když se kouknu do občanky, už nejsem nejmladší.

Proměna vaší postavy je skoro extrémní. Čemu ji mají fanoušci přičíst? Více jste dřel v tréninku, nebo jste upravil stravu?

Je v tom hlavně odraz kilometrů. Trochu s nadsázkou bych mohl říct, že jsem dva roky nezajel výsledek, tudíž nic nevydělal a nemám co jíst... (směje se) Ale rozdíl je hlavně v najetých závodních kilometrech. Tam člověk ztratí hodně. Jsem o sedm kilo lehčí. A cítím se teď čerstvý, hlava je v pohodě. Když je mentální stránka dobrá, člověku jde všechno snadněji.

Ještě na konci minulé sezóny jste byl totálně zničený, zdálo se až zlomený. Co stojí za mentálním naladěním?

Taťulda (trojnásobný cyklokrosový mistr světa Radomír Šimůnek starší – pozn. red.) říkal, že sedmdesát procent výkonu je hlava. Když není v pořádku, může člověk trénovat sebevíc, a stejně mu to nepůjde. Já jsem se po loňské sezóně necítil vyhořelý. Měl jsem chuť závodit. Odpočinul jsem si s manželkou v Mariánských Lázních, kde jsem získal nový impuls dál tvrdě pracovat. Pak přišla vydařená příprava ve Španělsku s týmem, což byl další krok.

V lázních jste prožil nějaký zásadní moment, nebo si prostě jen vyčistil hlavu?

Absolvoval jsem hodně lázeňských procedur, procházky. Neřešil jsem všední starosti ani špatnou sezónu. Deset dnů jsem si užíval jen procedury, procházky a přítomnost manželky, která jinak se mnou během sezóny v Belgii není.

Neřešil jste, jestli pro psychickou pohodu vzít v nové sezóně manželku do Belgie?

Řešil. A hodně! Je jasné, že by mi to prospělo. Jenže manželka má v Česku práci. A pak je tu druhý faktor, jímž je pochopitelně nákladnější život. Od týmu máme zabezpečení pro závodníky, ale ve dvou by finance letěly nahoru. I proto jsme se zatím rozhodli nic neměnit. Ale kdyby se podařilo založit rodinu, tak bude všechno vyřešené vlastně okamžitě... (směje se)

Máte za sebou dvě hodně nevydařené sezóny. Musel jste se finančně uskromnit?

Nedařilo se mi, takže automaticky šlo startovné dolů. Nevyhrával jsem ani žádné prize money. Když nejsou výsledky, platí u každého sportu, že jde plat dolů. Ale o to víc jsem teď možná spokojenější. Neřeším věci kolem. Dobře vím, že když nebudu mít výsledky, v Belgii je zástup stovky lidí, kteří jsou dychtiví po mém místě. A další čekají jinde ve světě. Uvědomuju si, že nic jiného než jezdit na kole pořádně neumím.

S jakými ambicemi jste tedy do sezóny vstoupil?

Cílem je končit v první desítce. Proto tak dřu. Chci se vrátit na pozice, kde jsem byl. Pozvednout svoje sebevědomí a také jméno Šimůnek. Cesta pochopitelně není snadná, protože mladí kluci jsou divocí a dobří, ale snad trošku zpomalí a já přetavím zkušenosti.

Českou reprezentaci nově vede Petr Dlask. Mluvili jste spolu o vaší úloze v národním výběru?

Volal mi hned, když byl jmenovaný. Chtěl by pár věcí změnit. Říkal jsem, že rád pomůžu. Třeba i s mladými, což mě baví. Vím, že to není snadné, protože v Česku peníze nejsou. Jinak se pracuje s belgickým národním týmem, jinak s naším. Všechna čest, že Petr reprezentaci vzal. Dělá to s chutí a snad jeho úsilí přinese výsledky.

Takže nebude vaším posledním startem v českém dresu domácí šampionát v Táboře, který jste nedokončil?

Ne. Chci závodit. Ještě nejsem vyhaslý, mám v sobě plamen. Věřím v dobré výsledky. Bez toho přesvědčení bych se už nedřel na kole, ale dělal někde ve fabrice. Když budou špatné i další dvě sezóny, bude to znamení, že už nemám v cyklokrosu co dělat. Pak bude na místě odejít. Ale ten čas ještě nepřišel.

Reklama