Článek
Princip airbagů známý z aut italský výrobce Dainese testoval na lyžařích už pět let, snažil se najít správný moment, kdy se při pádu mají ochranné vzduchové polštáře v oblasti hlavy a zad nafouknout. „Zraněním nezabráníme, ale s tímto systémem bychom mohli jejich počet minimalizovat a vyhnout se těm nejtěžším,“ věří generální sekretářka FIS Sarah Lewisová.
V závodech po Novém roce
Zatím byly airbagy testovány při trénincích, v závodech SP se smí použít od Nového roku. „Já je zatím nezkoušela, ale známý mého přítele je jeden ze zakladatelů toho produktu, tak jsem o něm hodně slyšela,“ říká česká sjezdařská jednička Klára Křížová.
„Když si ten systém vyzkouším v tréninku a budu spokojená, určitě bych ho využila i v závodě. Náš sport se rozvíjí a je potřeba, aby se posouvaly i technologie okolo, jako jsou bezpečnostní pomůcky,“ líčí pětadvacetiletá sjezdařka.
Sněhová obojživelnice Ester Ledecká je k novince skeptičtější. „Rozhodně airbag používat nebudu. Chráničů máme dost a na každý nový si člověk chvíli zvyká,“ má jasno. Důležitá bude i aerodynamika novinky. „Zatím jsem to viděl jen na fotkách a lyžaři s těmi airbagy vypadali spíš trošku jako kosmonauti,“ všiml si skikrosař a bývalý slalomář Tomáš Kraus.
Skokany páteřáky nenadchly
Snad ještě důležitější je každý centimetr výstroje u skokanů, proto povolení tzv. páteřáků příliš nadšení nevzbudilo. „Hodně skokanů v tom vidělo pomoc, protože pak můžou mít o čtyři centimetry větší kombinézu, ale ta se vyboulí vzadu, kde vám to moc nepomůže. Stoch to zkoušel a skákal o pět metrů méně,“ říká vítěz první závodu sezóny Roman Koudelka.
Ani zkušený Jakub Janda neplánuje zařadit chránič do své výstroje. „Zkoušeli jsme i páteřák schválený přímo FIS, ale nenadchl mě. Připadal jsem si stísněný, nepohyblivý. Skáče s tím tak jedno procento skokanů,“ odhaduje šestatřicetiletý skokan.