Hlavní obsah

Úžas! Slepá Kanaďanka dokázala bez podpory zdolat závod na 500 kilometrů

Vídat dnes na startu otevřených běžeckých závodů také sportovce s nejrůznějším hendikepem už není tak neobvyklé. Vozíčkáři, lidé po nejrůznějších amputacích, nebo dokonce zrakově postižení. Ti s sebou většinou mívají svého „vodiče“, s nímž jsou spojeni vodicí šňůrou. Rhonda-Marie Parkeová se ale rozhodla na americké ultra vyrazit bez podpory a upozornit tak na problémy hendikepovaných sportovců a ukázat všem, že když se chce, jde opravdu všechno.

Foto: Profimedia.cz

Slepí běžci mají většinou své vodiče. Rhonda-Marie Parkeová nic takového nepotřebuje. (ilustrační foto)

Článek

Závod na 500 kilometrů se jmenuje 500K Vol State. Jeho jméno odkazuje na přezdívku státu Tennessee „The Volunteer State", Stát dobrovolníků, vztahující se ještě k Mexicko-americké válce z poloviny devatenáctého století. Účastníci mají na absolvování časový limit deseti dní, každý tak musí v průměru zdolat minimálně 50 kilometrů denně. Závod diagonálně křižuje Tennessee ze severozápadu na jihovýchod a vede převážně po silnicích, někdy dokonce i po dálnicích bez odstavného pruhu. Na trati nejsou dovoleni pacemakeři, nejsou připraveny žádné občerstvovací stanice ani oficiální organizátorská služba. Závodníci ale mohou mít svůj vlastní doprovod. Ani ten si však Rhonda-Marie nedopřála.

Závod je proslulý svými dobrovolnými diváky a podporovateli podél cest, kterým tady říkají „Vol State Angels", Andělé ze Státu dobrovolníků. Ti účastníkům dopřávají stín, vodu, přístřeší. Často ale na druhou stranu závodníkům znepříjemňují život nepřivázaní psi a divoká zvířata.

Parkeová je úředně vedená jako zcela slepá osoba. Přesto absolvovala závod s bravurou. Větší část cesty zdolala pouze chůzí s dopomocí bílé slepecké hole a reflexní vesty s nápisem „Blind". Chtěla upozornit na to, s jakými všemožnými potížemi se musejí vyrovnávat nejrůzněji postižení lidé. Ze 117 celkově startujících jich úspěšně dokončilo 83. Parkeová obsadila 64. místo, zdaleka tedy nebyla poslední! Ke cti a dobře odhadnutým silám a možnostem slouží běžcům z Tennessee také fakt, že nikdo nezůstal po vypršení limitu na trati. Všichni buďto včas doběhli, nebo odstoupili ze závodu už dříve.

Triumf slepé běžkyně z Ontaria představoval výkon o hodnotě 8 dní 16 hodin a 25 minut. „Každý by měl mít možnost zamířit ke své vlastní cílové čáře. Aby něco takového bylo možné, je potřeba, aby měl každý právo stoupnout si na start," ozřejmila Parkeová poté novinářům. Další úspěšní finišeři závodu komentovali přestálé útrapy převážně s humorem: „Chtěl bych říct, že to byla zábava, ale možná bych lhal." „Byla to sranda. Nikdy víc!" „Jsem unavený. Dejte mi vychlazené pivo!"

Reklama

Související témata: