Kreuziger o drsné přípravě před Tour de France: Musím dohnat jarní manko

S ohledem na jarní tréninkový výpadek po pádu při Valonském šípu jsme s trenérem i celým týmem věděli, že můj start představuje trošku neznámou. I proto jsme závod brali den za dnem a nekladli jsme si žádné velké cíle. Prvních šest dnů šlo dobře, jednoduše. Tělo se dobře pralo s intenzitou, na kterou nebylo zvyklé. V posledních třech dnech však dostalo hodně zabrat. S výsledkem nemohu být spokojený. Ale když si uvědomím, že jsem po dubnovém pádu na Valonském šípu mohl tři týdny trénovat jen objemy a žádnou intenzitu, tak se dalo něco podobného očekávat.

V dubnu při Valonském šípu jsem měl štěstí, že nedošlo k žádné zlomenině či přetrhaným vazům, tudíž sezona pro mě neskončila. Jenže mi prostě chybí tři týdny, kdy jsem vůbec nemohl do sedla. Manko se negativně projevuje. Potřebuji jeden intenzivní tréninkový blok. Domluvili jsme se s reprezentačním trenérem Tomášem Konečným, že víkendové mistrovství republiky vynechám. Od úterý se tedy budu připravovat na Lago di Garda, respektive v tamních kopcích, kde trénuji pravidelně a znám tam svoje časy z dob, kdy jsem měl lepší formu. Tudíž získám konkrétní srovnání a uvidím, v jaké jsem kondici.

V úterý a ve středu absolvuji v součtu v sedle přibližně pět hodin. Je důležité si po Švýcarsku odpočinout před dalším intenzivním tréninkem, abych následně mohl pracovat na zvednutí kondice. Tělo potřebuje nejprve vstřebat a zregenerovat více než tisíc závodních kilometrů. Pak teprve s trenérem určíme, zda třeba ve čtvrtek pojedu čtyři intenzivní hodiny, další den třeba sedm. Určitě dojde i na trénink za motorkou. Kemp v dané podobě je nejlepší cesta, jak být maximálně připravený.

Vůbec ne. Protože nejen každá Tour, ale každá Grand Tour je specifická. Člověk se těší. Byť vlastně už od čtvrtka, kdy začnou týmové prezentace, závodník Tour nesnáší. Je to první dávka stresu, humbuku a obrovského cirkusu, s nímž je závod spojený. Kdyby se však cyklista netěšil, těžko by mohl vše snášet. Každopádně Tour mě udělala lepším závodníkem, ukázal jsem se při jejích etapách v nejlepším světle. Čtyřikrát jsem byl v konečném pořadí mezi deseti nejlepšími, takže se snažím maximálně připravit a budu doufat v dobrý výsledek.

V minulosti jsem byl v roli, kdy jsem sice někomu pomáhal, ale současně jsem mohl jet na sebe. Je na sportovních ředitelích, jakou určí týmu strategii. Já se budu snažit být maximálně připravený. Je to jednadvacet dnů, kdy je třeba brát každý jako speciální. Náročná horská etapa může být zcela klidná, naproti tomu krátká rovinatá etapa se kvůli větru a dešti může proměnit v naprosto nepředvídatelnou a nejtěžší. Je třeba být maximálně koncentrovaný každý den, každý kilometr. Prostě jednadvacet malých závodů.

Vlastně ještě před startem. Týmová prezentace je obrovský mumraj. Všude jsou tisíce fanoušků. Jde prostě o výjimečný závod, který ve finále i přes všechny nesnáze cyklisté milují. Každý den trpí, ale každý den si užívají jedinečnou atmosféru.

Myslím, že Tour není jen o prezentaci závodníka a týmu, ale v mém případě i České republiky. Jde o největší závod světa a já cítím odpovědnost. Budu se snažit reprezentovat, jak nejlépe dovedu. I proto se snažím v přípravě udělat maximum. Protože být na Tour nepřipravený znamená, že si na trase užijete tři týdny pekla, což člověk rozhodně nechce.