Hlavní obsah

Velká bitva? Špotáková po unikátní noci hladce ulovila šťastnou třináctku

Brno

Byl to jasně největší tahák domácího šampionátu atletů v Brně. Světová rekordmanka Barbora Špotáková proti vicemistryni Evropy Nikole Ogrodníkové. Ale oštěpařská zkušenost měla jasně navrch, Špotáková hodila 63,14 m, její soupeřka bojující s bolestí zad byla až třetí. „Čekala jsem velkou bitvu, vzešla jsem z ní vítězně, bez zhoršení bolesti achilovky, to mě těší,“ pochvalovala si dvojnásobná olympijská vítězka po svém třináctém domácím titulu.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Barbora Špotáková z Dukly Praha získala v Brně svůj třináctý domácí titul.

Článek

Nakonec to nebyla taková bitva, jak se čekalo.

Závod nebyl s nábojem, ale výkon je to myslím celkem krásný, nemůžu být nespokojená. Hodila jsem nejdál hned prvním pokusem, věděla jsem, že musím, protože poslední dobou házím daleko jen prvním pokusem. To je i tím, že nejvíc jsme makali už před delší dobou, teď se hodně závodilo a forma pomalu padá. Kvůli achilovce jsem nemohla tři týdny běhat, takže fyzička se ztrácí. Ale já jsem nadšená, Brno pro mě bylo šťastné jako před osmi lety a třináctka je šťastné číslo.

Dva pokusy jste vynechala, radši jste šetřila achilovku?

Šest pokusů bych ve zdraví nevydržela. Ono se to nezdá, všichni si myslí, že běžíme třicet metrů a je to jednoduché, ale trochu síly to sebere. Může si to každý vyzkoušet…

V sezoně jste potřetí přehodila 63 metrů, stabilita je dobrý předpoklad ke dlouhým hodům?

Věřím tomu, i když u mě je těžké, aby vše klaplo. Abych se taky pořádně vyspala, dopřála si klid, neuklízela, nevařila…. Každopádně je to skvělé směrem k příštímu roku. Darek (mladší syn) je ještě malý, moc dobře nespím. Vzhledem k tomu, co mám za sebou, jsou to dobré výkony. Potřebovala bych, aby to letělo za 64 metrů a měla jsem (mezinárodní) limit pro olympiádu.

Do Brna jste vyrazila na otočku?

Já se na šampionát připravovala jak na Diamantovou ligu. Brala jsem to vážně, přijela jsme pěkně v pátek večer vláčkem. Hezky jsem se vyspala, což je pro mě letos něco opravdu unikátního, za odměnu. Vzbudila jsem se v půl deváté, rozcvičila jsem se jako před Diamantovou ligou. Bohužel jsme se rozcvičovali třikrát, protože nám posunuli oštěp, ale nijak jsem rozcvičení nepodcenila, s trenérem se nám to povedlo.

Jaký máte další plán? Teď si od závodů dáte pauzu?

Musím teď přitrénovat, víc běhat, zdá se, že mi to achilovka konečně dovolí. Opravdu to předtím vůbec nešlo, teď je to lepší. Důležité bude finále Diamantové ligy v Curychu, nevím, jestli finále extraligy, a pak Dauhá. Podzim pro mě vždycky byl takový, že jsem chytla druhý dech. Nevím, jestli to tak bude i v tomhle věku a v téhle konstalaci, ale ráda bych.

V Asii, kde bude i za rok olympiáda, se vám navíc většinou dařilo.

Poslední mistrovství světa v Pekingu se mi moc nepovedlo. Ale s tím, abych směrem k olympiádě fungovala jako stoprocentní matka… Musíme to promyslet.

Kdo z vás pojede v srpnu na mistrovství Evropy družstev do Bydhoště? Ani Nikola Ogrodníková není zcela fit.

Nikola má pořád letos hozeno 67,40, je to mladá perspektivní závodnice, tak snad Tomáš Dvořák rozhodne, že pojede ona.

Očima Nikoly Ogrodníkové
„V rozcvičování jsem se necítila úplně nejlíp, pak jsem technicky pokusy nezvládala a záda se zhoršovala. Jak tomu uhýbáte, je to jen horší. Je blbé, že jsem to vzdala, mrzí mě to, ale myslím, že jsem udělala správně. Jsem ráda, že se zlepšila kyčel, na ni jsem předtím nemohla došlápnout. Ale záda pořád úplně dobrá nejsou, nezvládnu hodně závodů za sebou. Teď pojedu na dovolenou do Egypta se potápět, hlavní bude mistrovství světa a já vím, že si potřebuju týden odpočinout, abych vydržela.“

Reklama

Související témata: