Hlavní obsah

ŠKORPILŮV ZÁPISNÍK: Chyba Lischky? Je otázkou, zda není systémovou chybou kopírovat Barcelonu a nemít na to hráče

I ti, kteří nejsou příznivci Sparty, fandili návratu Lischky na zelený pažit po překonání jeho zdravotních trablů. Nemohli se dočkat hlavně novinoví experti, aby měli o čem psát. A dočkali se v míře nevídané, protože prohrát zápas takovouto takzvanou individuální chybou je fotbalově to nejhorší, co mohlo tohoto hráče potkat.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Smutný sparťanský zadák David Lischka po hrubé chybě, která rozhodla ligový šlágr v Plzni.

Článek

Chyby jsou průvodním jevem fotbalu a úspěšnost mužstva spočívá v tom, zda dokáže individuální chyby napravit. V tomto případě byla již pomalá přihrávka od brankáře Heči chybou, poněvadž dovolila hráči Plzně se k Lischkovi přiblížit.

Otázkou je, zda to ale není u řady mužstev systémová chyba, když kopírují kdysi takto hrající Barcelonu, říkají tomu moderní fotbal, a přitom na to nemají hráče. Běžně vidíme, jak brankáři rozehrávají středem hřiště před vlastní pokutové území na hráče, který je zády do hry a případná ztráta může být soupeřem snadno potrestána.

Při rozehrání do strany následuje přihrávání mezi obránci se zapojením brankáře řadou přihrávek dozadu na jistotu, bez pohybu a námahy. Když dojde soupeři trpělivost, zvýší tlak na přihrávající, ti to dají brankáři a ten pod tlakem to kopne co nejdál v době, kdy spoluhráči jsou roztaženi po celé délce hřiště. Tudíž s malou schopností sebrat odražený míč.

Přitom jsou dvě jiná, účelnější řešení. Výkop brankáře bez tlaku protihráčů, kdy při vytlačení soupeře z vlastní poloviny je mužstvo připraveno na boj o odražený míč s výhodou, že míč se odráží proti nim.

Vraťme se ke kombinaci, která je záměrnou spoluprací dvou a více hráčů. Přihrávka by měla být dostatečně prudká, a to po co nejmenším počtu doteků. Podle bránění soupeře to bude buď přihrávka na volného, nebo obsazeného hráče. Obsazený by to měl dát z prvního doteku zpět nebo na třetího. Naši hráči však i při přihrávce na volného to hrají zpět, místo okamžitého založení útočné akce s využitím přihrávek do prostoru na nabíhající spoluhráče.

V tréninku jsme hrávali průpravné hry, když se nesmělo nahrávat dozadu, a to jsme netušili, že vývoj fotbalu pokročí tak, že hraní dozadu bude moderní. Když za federální ligy mně v Hradci kombinace skončila u brankáře Podhajského, tak jsem říkal, vy si asi myslíte, že má na založení útoku nejlepší techniku. Takovou fázi hry jsem nazýval útokem vzad.

Vrcholem pomýleného myšlení je řešení standardní situace okolo půlicí čáry. Když trénoval Míra Beránek Blšany, poslal své vysoké hráče před branku soupeře a chtěl dát gól jako při rohovém kopu. Dnes rozehrajeme míč do strany a dozadu, skončíme u vlastního brankáře a myslíme si, že kombinací přes celé hřiště, kdy máme všechny hráče soupeře před sebou, dosáhneme kýženého gólu. Nevím, soudruzi, nevím. Tak kupředu levá.

Bývalý československý fotbalista. V minulosti Ladislav Škorpil rovněž trénoval československou juniorskou fotbalovou reprezentaci a českou reprezentaci do 21 let. V sezoně 2001/2002 společně s Josefem Csaplárem vyhráli se Slovanem Liberec český titul.

Reklama

Související témata: