Hlavní obsah

Matějů hraje v Brescii pravidelně a chválí Balotelliho

Karel FeltSport.czPrávo

Z českých fotbalistů toho na podzim odehrál v Serii A nejvíc. Třiadvacetiletý levý obránce Aleš Matějů je pravidelně v základní sestavě Brescie, kde jsou jeho spoluhráči Jaromír Zmrhal a také útočník Mario Balotelli.

Foto: Profimedia.cz

Aleš Matějů v dresu Brescie.

Článek

V Brescii hrajete pravidelně v základní sestavě. Co bylo klíčové, že se kouč Eugenio Coroni rozhodl pro vás?

Trenér je tu delší dobu, zná mě a ví, co ode mne může čekat. Trochu mi pomohlo i štěstí v tom smyslu, že se zranil druhý levý bek Bruno Martella. Ale tím, že jsem podával dobré výkony, tak jsem se v základní sestavě udržel. Pro mne osobně to hodně znamená, protože hrát ve třiadvaceti letech pravidelně Serii A je super. Udělám maximum, aby to tak pokračovalo.

Vaším přímým konkurentem je právě Ital Martella. Vztahy konkurentů na jeden post nebývají zrovna ideální, jak je to mezi vámi dvěma?

Náš vztah není ideální, ale velice dobrý určitě. Nemáme spolu problém. Pomáháme si i na hřišti, řekneme si, kam je nejlepší dát míč v jaké situaci, kam si naběhnout. Myslím si, že je to dobré pro mne, Bruna i tým, opak by poškozoval všechny.

Momentálně se pohybujete v pásmu sestupu. Co Brescii nejvíc chybí, aby hrála v tabulce výš?

Brescia se vrátila do Serie A po osmi letech. Chybí nám především zkušenosti z této soutěže, která určitě patří k nejlepším na světě. Projevuje se to třeba tím, že nemáme ve finální fázi potřebný klid. Potřebujeme do sebe naplno dostat vědomí, že každý zápas je nejen velmi důležitý, ale také hodně těžký.

Vy jste ale ztratili i zápasy, v nichž jste vedli...

Musíme dělat body a neztrácet zápasy, v nichž vedeme, jako doma s Boloňou, nebo v sobotu v Janově. Taková utkání musíme dotáhnout k bodům. Vedli jsme i s Juventusem, ale to je přeci jenom jiný level. Musíme se poučit, protože zápasy neztrácíme tím, že by nás soupeř přehrál, ale našimi chybami. My ty soupeřovy bohužel nevyužijeme. Odehráno je devět kol, máme k dobru zápas se Sassuolem, když vyhrajeme, hned budeme v tabulce výš.

Nezačíná se v klubu projevovat panika?

Rozhodně ne, trenér i vedení dělají maximum, abychom se zlepšovali, ale panika ani nějaká zbrklá rozhodnutí se nedějí. Máme odehráno osm zápasů, náš herní projev není špatný. Největší chybou by teď bylo dát hlavu dolů a nebýt pozitivní.

Který ze svých zápasů považujete za nejvydařenější?

Určitě zápas s Udine, který jsme vyhráli, ale ani v Janově, i když jsme prohráli, to nebylo špatné. Proti Boloni jsem si připsal i asistenci. Cítím, že každým zápasem jdu výkonnostně výš.

Už jste si zahrál proti některé ze superhvězd?

Proti Ronaldovi ještě ne, když jsme s Juventusem hráli, byl zraněný. Ale byly tu další hvězdy jako Higuaín nebo Dybala, v Neapoli třeba Mertens nebo Insigne. Za Fiorentinu hrál Ribéry. V každém mužstvu je minimálně jeden skvělý hráč a hodně kvalitních útočníků, pro mne jsou souboje s nimi velkou školou a skvělou zkušeností, kterou zažívám každý týden.

V létě do Brescie přišel ze Slavie Jaroslav Zmrhal, pomáhal jste mu?

Samozřejmě! Zažil jsem to v Anglii, když jsem přišel do Brightonu a ujal se mě Jirka Skalák. Vím, že to není jednoduché, když přijdete do jiné země s odlišnou mentalitou. Navíc tady angličtina moc nefunguje. Je přeci normální, že pomůžete krajanovi. Jarda zapadl do kabiny velice dobře, teď se potřebuje s týmem ještě víc sžít na hřišti. Neobávám se, že by se neprosadil.

Stihnete zajít třeba na kávu nebo večeři?

Bydlíme v jednom velkém domě, kde jsou tři byty, ještě se slovenským záložníkem Nicolasem Špalkem. Denně jsme spolu, jezdíme na tréninky, zajdeme na večeři. Vytvořili jsme československou trojku a cítíme se tu jako doma. Po téhle stránce to nemůže být lepší.

V týmu máte také vynikajícího útočníka, ale zároveň velmi problémového Maria Balotelliho. Jak se projevuje, je pořád samí průšvih?

Na Maria nemohu říct jediné špatné slovo. Naopak. Je to skvělý parťák do kabiny, veselý, s každým si povídá, je milý, dokáže poradit, nehraje si na superhvězdu, i když je to nadstandardní útočník, skvělý s míčem a vynikající při zakončení. Do týmu vnesl velmi pozitivní atmosféru. Je svůj, což každý respektuje. Není zlý, jak se o něm říkalo nebo psalo. Naprosto normální kluk. Ještě se potřebuje víc sžít s týmem. Přišel na poslední chvíli.

Zajdete i s ním na večeři?

Tady to není zvykem, ale máme společné týmové večeře a Mario je na nich moc fajn. Máme spolu, ale i s ostatníma klukama opravdu skvělé vztahy, toho si vážím.

Brescie je velmi hezké město. Už jste si ho stihl prohlédnout?

Už jsem tu víc než rok, takže ji znám detailně. Brescia má výbornou polohu, kousek je do Milána, Benátek, Verony, k Lago di Garda. Všude jsem už byl, a když máme volno a mohu se rozhodnout, kterým se vydám, pořád mám, co si prohlížet, co obdivovat. Báječně se při tom relaxuje.

Jste v kontaktu s dalšími českými fotbalisty, kteří působí v Itálii?

S Kubou Janktem a Láďou Krejčím jen při zápasech, popovídáme si, blíž se moc neznáme. S Tondou Barákem jsme ve větším kontaktu, oba jsme z Příbrami, chodili jsme spolu do školy, hráli jsme spolu léta, vedl nás jeho tatínek. Jsme víc, než kamarádi. Pořád jsem v kontaktu i s klukama v Plzni, hlavně s Honzou Kopicem, voláme si, píšeme si. Viktorce přeji, aby jí to šlapalo jako dosud. Zažil jsem tam dva krásné roky. Napíšu si i s Patrikem Hrošovským.

Hrajete pravidelně, máte dobré reference. Neříkáte si, že by se kouč reprezentace Jaroslav Šilhavý na vás mohl podívat?

V první řadě musím hrát co nejlépe za Brescii, to je klíčové. Prošel jsem všemi reprezentačními mládežnickými kategoriemi. Víc než hrát dobře, pro to nemohu udělat. Samozřejmě by mě potěšilo, kdyby se na mne přijel pan Šilhavý podívat a splněným přáním by byla pozvánka do reprezentace.

Reklama

Související témata: