Článek
„Utkání se nám nepovedlo, takže hráče samozřejmě chválit nebudu. Nemáme prostě takovou kvalitu, abychom dokázali opakovat dlouhodobě dobré výkony od utkání k utkání," evidentně Šilhavého mrzelo, že po čtvrteční plzeňské euforii vyvolané výhrou nad Kosovem a postupem na šampionát přišlo sofijské vystřízlivění.
„Nejsme prostě jako Angličané, nemáme takovou kvalitu, jako oni. Prohrají s námi a hned v dalším střetnutí nenechají nikoho na pochybách, že jsou nejlepší," přiznával s neskrývaným rozčarováním v hlase.
Čekal víc. Chtěl víc. Toužil, aby zdárné tažní kvalifikací završila výhra nad Bulharskem.
„Jenže my hráli příliš pomalu a zdlouhavě, takže jsme nechali soupeře zformovat obranu a čekat na brejky, které byly v jeho podání hodně nebezpečné. Málo jsme se dostávali za jejich obrannou linii, scházely náběhy, a když už jsme se k nim dostali, pokazili jsme je," vyčítal svým svěřencům.
I další připomínky k jejich výkonu ale měl.
„I standardní situaci a gól jsme vlastně Bulharům darovali. A když jsme si v závěru připravili šance, kýženou vyrovnávací branku se nám vstřelit nepodařilo. V šestnáctce soupeře scházelo víc odvahy a také důrazu," vypočítával, co mu na hře a výkonu mužstva nejvíc vadilo.
„Mrzí to. Před třemi dny jsme vybojovali postup a teď v Sofii nezahrajeme, jak bychom si přáli. Nemyslím ale, že bychom Bulhary podcenili, nebo snad nechtěli. Sešlo se toho prostě víc," nepopíral, že rozbor nevydařených duelů, mezi které patřila příprava se Severními Iry stejně jako kvalifikační loučení v Sofii bude na hlubší analýzu.
„Každý hráč bojoval v každém zápase o nominaci na EURO, takže úsudek jsem si udělal a samozřejmě že už teď mi v hlavě krystalizuje. Někteří k ní mají blíž, jiní dál," pravil kouč národního týmu po prohře v Sofii výzamně.
