Článek
Českokrumlovský rodák se dalším defektem rozhodit nenechal, ale přiznal, že nic podobného v kariéře nezažil. „Už mi tady rupla dvakrát přední pneumatika a třikrát zádní. Většinou se navíc roztrhnou na boku, takže se nedají zalepit. Takovou spoušť nepamatuju," kroutil hlavou Tůma a vysvětlil, proč kola ihned nevyměnil. „Na čtyřkolce vozím přední rezervu, která by se vzadu nechovala správně. Hodně by to hrabalo, takže jsem raději pokračoval na prázdném kole. Gumy jsem přehodil až ke konci, kdy se jelo po silnici. Tam by to už takhle pokračovat nešlo," vyprávěl.
Jízda na prázdné pneumatice byla pro Tůmu pochopitelně značnou komplikací. „Mělo to větší odpor, takže to tolik nejelo. Táhlo to hodně doprava, blbě se s tím zatáčelo. Naštěstí byla trasa prakticky bez zatáček. Na prvního jsem ztratil jen 45 minut, což je myslím dobrý, na to že jsem celou druhou půlku závodil na píchlém kole. Celkové desáté místo je super," těšilo ho.
Kdybych spadl, už bych to nerozchodil
Pátá etapa, v níž se jelo „ostrých" 353 kilometrů, závodníky poprvé otestovala v dunách. A ty jsou v Saúdské Arábii dost specifické. „Nejsou špičaté, jako jsme zvyklí, ale takové oblé. Navíc jsou prorostlé trávou a keři. Musím říct, že mě to v nich bavilo. Vlastně jsem za celou dobu skoro ani nezastavil. Ale když jo, ukázalo se, jak je tady písek zrádný. Zvlášť s tím píchlým kolem jsem se v něm nemohl rozjet. Hned to zahrabalo. Naštěstí mi pomohl nějaký motorkář," děkoval na dálku pomocníkovi.
„Z těch dun to pak byl pořádný sešup. Poměrně ostré sjezdy dlouhé až sedmdesát metrů. Když jsem přijel před první, byl jsem z toho lehce vykulený. A takových sjezdů jsme absolvovali snad padesát. Tam kdybych spadl a skutálel se, tak bych to už nerozchodil," smál se Tůma.
