Článek
Lepší začátek spolupráce si nemohl přát. Při sezonním debutu vyhrála Ledecká sjezd v Lake Louise. „Na startu jsem byl nervóznější než Ester,“ přiznává. „Pro mě bylo symbolické, že jsem přesně před deseti lety v Aspenu poprvé vyhrál slalom se Šárkou,“ líčí.
Mezi sjezdovými servismany si tak rychle získal jméno. „V Lake Louise jsme dostali buňku s Italy, ti zavřeli společné dveře, zamykali a chodili druhým vchodem. Když byla Ester v tréninku třetí, najednou otevřeli, chodili kolem a ptali se, jak to dělám,“ usmívá se.
Miloš Machytka při práci v lyžárně.
V lyžárně pořád tráví dlouhé hodiny, ale práce se sjezdovými lyžemi je odlišná. „Je to formule 1 v lyžování, kombinace všeho,“ přirovnává. „Slalom a obřák rozhodují hrany, skluznice se nedostane tolik do kontaktu se sněhem. Při sjezdu je máza často klíčová,“ líčí.
Slalomáři volí většinou nové lyže, sjezdaři jsou vděční za starší. „Lara Gutová jela na šest let starých lyžích, Ester je má ježděné třetí sezonu. Jsou víc broušené a hlavně mazané,“ říká. Hrany pak chce Ledecká brousit co nejostřeji. „Na šavle,“ dodává v servismanském slangu.
Jenže role servismana v týmu Ester Ledecké obnáší i přípravu snowboardů. A to byla pro Machytku novinka.
„Výhoda je, že připravuju jen dvě hrany, na rozdíl od čtyř na lyžích. Horší je, že to je obrovská plocha, takže je velká spotřeba vosků, skluznice se navíc časem zkřiví a udělají se tam boule. Učil jsem se za pochodu,“ přiznává Machytka. Zjevně se učil rychle, ve dvou odjetých snowboardových závodech sezony byla Ledecká druhá a první.
A jak se s dvojnásobnou olympijskou vítězkou pracuje? „Výborně,“ usměje se. „Umí pochválit i říct, co se jí nelíbí. Nejhorší je, když člověk mlčí a není tam zpětná vazba,“ ví.
