Článek
Místo předsedy organizačního výboru Jošira Moriho měl pochodeň s olympijským ohněm původně převzít japonský velvyslanec v Řecku, nakonec se však této cti dostane nepříliš známé bývalé plavkyni Naoko Imotové. Účastnice olympijských her v Atlantě 1996 byla vybrána kvůli tomu, že pracuje v Řecku pro UNICEF a mohla se tak role ujmout na poslední chvíli.
Ceremoniál v Aténách se odehraje bez diváků. Do Japonska pak pochodeň doprovodí delegace z organizačního výboru, která do země přicestovala už minulý týden na slavnostní zapálení ohně.
Herečka Xanthi Georgiuová představující vrchní kněžku tradičně zapálila olympijský oheň pomocí zrcadla a slunečních paprsků.
Na japonské území se pochodeň dostane v pátek. Kvůli obavám z šíření koronaviru organizátoři zrušili uvítací ceremoniál s dětmi a také další akce. Oficiálnímu zahájení štafety v Japonsku bude předcházet takzvaná cesta ohně zotavení, která navštíví místa nejvíce postižená ničivým zemětřesením a vlnou cunami v roce 2011.
Navzdory pandemii koronaviru, který prakticky zastavil veškeré sportovní dění ve světě, pořadatelé i Mezinárodní olympijský výbor stále trvají na tom, že se hry uskuteční podle plánu od 24. července.
Místopředseda vlády a ministr financí Taró Aso dnes ale v parlamentu prohlásil, že ani pokud by se Japonsku podařilo boj s koronavirem zvládnout, nemělo by smysl pořádat olympijské hry, jestliže by ostatní země nemohly vyslat své sportovce. "Jak už řekl premiér, je žádoucí, aby se olympiáda konala v prostředí, v němž se budou všichni cítit bezpečně a spokojeně. O tom ale Japonsko samo rozhodnout nemůže," uvedl.
Blízký spojenec premiéra Šinza Abeho a sám bývalý předseda vlády Aso navíc před parlamentní komisí přidal odvážnou hypotézu. "Je to problém, který se opakuje každých 40 let. Je to prokletá olympiáda, to je prostě fakt," řekl Aso. Narážel na fakt, že OH v roce 1940, které mělo hostit Tokio, byly zrušeny kvůli druhé světové válce a hry v Moskvě v roce 1980 ovlivnil bojkot 66 zemí v čele se Spojenými státy americkými.
