Článek
Manažer národního týmu Michal Šob je připraven zareagovat na změny, které mohou přijít každým dnem. Aktuálně zvažuje hned několik variant najednou. „Všichni jsou ve stavu, kdy neví, co bude a jsou z toho samozřejmě nervózní a mají spoustu otazníků. Zůstávám ale v kontaktu s kanadskou stranou a zatím se jede v módu, že se nic neruší. Takže potvrzujeme přesné časy tréninků a rezervujeme hotely. Chováme se tak, že olympijská kvalifikace bude," míní Šob.
Finální verdikt jen tak nepřijde. „Za mě by bylo nejlepší rozhodnout co nejdřív, ale do doby, než je k tomu situace donutí, tak oficiální vyhlášení organizátoři vydávat nebudou. Hodně to může uspíšit fakt, jestli se olympijské hry budou konat v původním termínu nebo ne," potvrzuje Šob.
Právě (ne)konání olympijských her a (ne)přesunutí jejich termínu může mít na další vývoj dost podstatný vliv: „Pokud by se OH měly konat za rok či dva, nedává smysl pro FIBA kvalifikaci rušit, ale pouze termínově přesunout či zvolit jiný formát. Pokud by ale olympiáda zůstala v původním termínu, pak si myslím, že kvalifikaci zruší. Pak by řešili postupový klíč, nejspíš podle rankingu nebo postavení na MS," naznačuje Šob s vědomím, že je všechno na vodě.
„Teď se to zdá jako mediální zkratka – stačí zrušit kvalifikaci a Češi tam jsou. Na druhou stranu si nemyslím, že takové rozhodnutí bude tak jednoduché. Uvidíme, teď nemáme svůj osud ve vlastních rukou. Buď nám někdo dá možnost, abychom si to uhráli na hřišti, nebo nás tam posune rozhodnutí FIBA, ale teoreticky taky nemusí," je připraven reprezentační manažer.
Nemá starosti jen o sehrání kvalifikace, ale tíží ho také situace některých reprezentantů v zahraničí. „S drtivou většinou hráčů jsme v kontaktu. Ne všem se podařilo odcestovat zpátky do Česka. Víme, že například Patrik Auda a Blake Schilb zůstali ve Francii. Nemohou zpátky a ani netrénují. Čekají, jak to dopadne," uvádí příklad.
„Reprezentantům z domácí soutěže jsme dali jasně najevo, že ve chvíli, kdy skončí Kooperativa NBL, vymyslíme pro ně náhradní program. Shodli jsme se, že bychom po Velikonocích udělali mini kempy reprezentace, pokud to restriktivní opatření alespoň trochu dovolí," uvažuje Šov, jenž si v tuto chvíli soustředí na věci, které může napřímo ovlivnit.
Přesto mu už bleskla hlavou myšlenka, kudy by mohla cesta do Tokia vést. „My bychom si přáli se na olympiádu dostat. Asi by nám bylo jedno za jakých okolností, jestli bychom si to uhráli v rámci kvalifikace nebo byli nominovaní od zeleného stolu, darovanému koni bychom na zuby nekoukali. Být na olympiádě je přece snem každého sportovce," usměje se Šob.
