Článek
„V Bělorusku nejsou žádná omezení ani zákazy, nikdo nenosí roušku a lidé chodí normálně do barů a restaurací. Přišlo mi, že to řeším jen já a ostatní cizinky, protože jsme měly nějaké informace z domova a věděly jsme, že situace není dobrá," popisuje poslední týdny 28letá rozehrávačka národního týmu.
Tsmoki Minsk figuroval na prvním místě běloruské ligy basketbalistek po nadstavbě. „Řekli nám, že se liga se přerušuje, ale že budou chtít určitě brzy pokračovat. Fotbal a hokej v zemi jednou dál. Ze všech stran tam lidi slyší, že v Běloruskou jsou v bezpečí. Na schůzce s vedením klubu proběhly i nějaké vtipy, že máme pít vodku a budeme v pohodě. Na výslovné doporučení české ambasády jsem ale čtyři dny po posledním zápase odjela," říká basketbalistka.
Měla přitom zprávy, letecké spojení s Prahou bude brzy zrušeno a pak bude velmi složité se vrátit. „Koupila jsem letenku na předposlední možný den 19. března a odletěla," vypráví o bleskové cestě do Česka.
„Po mém návratu domů to byla docela rána. V Minsku jsem nepociťovala žádné zásahy do života a v Praze najednou prázdné letiště a prázdné ulice," má zvláštní pocity. Spolu s Bartákovou působí v Minsku také dvě Američanky, které potkal v souvislosti s přerušením ligové soutěže rozdílný osud. „Jedna z Američanek zůstala a čeká na obnovení soutěže, druhá odletěla domů. Ostatní nadále trénují jednou denně a čekají, co se bude dít," přibližuje Bartáková.
V klubu řekla, že předčasně odjíždí teprve den před odletem. „Trenér s asistentem naštěstí nic nenamítali, já jsem pak s agentem řešila výpověď a předčasné ukončení smlouvy s čímž souviselo i strhnutí části peněz," vysvětluje s tím, že se do Běloruska v tomto ligovém ročníku už nevrátí a v době karantény řeší, jak si v Česku obstarat společné bydlení s přítelem.
Současný program má Bartáková velmi podobný jako většina obyvatel Česka, pro milovnici pohybu je to trochu změna. „Prvních pár dní jsem hodně odpočívala, ale teď už se snažím zase udržovat ve formě, takže cvičím doma," prozrazuje.
