Článek
"Ale nechci vypadnout z tempa, tak jsme se s trenérem domluvili, že budu pokračovat v přípravě a uvidíme, kdy se objeví nějaké závody. Stále pokračuji ve vysokém objemu, kdy naběhám 180-200 kilometrů týdně," řekl Homoláč webu atletického svazu.
"Třikrát za týden běhám tempové tréninky od těch patnáctkových až po maratonské, které postupně prodlužujeme a zkvalitňujeme. Takto se budu udržovat celý duben a květen," pokračoval třicetiletý svěřenec Róberta Štefka. Podmínky k přípravě označil přes současnou situaci za ideální. "Naprosto. Bydlím na vesnici, takže nemám žádný problém trénovat v přírodě. V okolí mám roviny i kopce," řekl. Snad jen rouška představuje určitou potíž. "Nasáklý šátek přes pusu při těžkém tréninku není fajn, ale i to se dá přežít," doplnil.
Byl by rád, kdyby se začal atletický kalendář plnit běžeckými závody alespoň od druhé poloviny června. V takovém případě Homoláč předpokládá, že bude schopen předvést kvalitní výkon na jakékoliv trati. "Pokud to bude vypadat, že až do podzimu závody nebudou, dám si týden až deset dní volno a začnu novou přípravu směrem k podzimu," plánoval.
Závody mu chybí už proto, že cítí životní formu. V Keni strávil dva měsíce, a přestože musel soustředění kvůli obavám ze šíření nemoci covid-19 zkrátit, odtrénoval vše podle plánu. A časy v přípravě byly velmi nadějné.
"Jen tomu chyběl závod, kde bych to potvrdil. Ovšem forma je a zase bude, takže se z toho nějak nehroutím," konstatoval Homoláč. Připustil ale také, že mu může pomoci odložení olympijských her v Tokiu o rok. "Jako vytrvalci možná trochu ano, ale věřím, že i letos bych byl skvěle připraven na pokus o limit," prohlásil.