Hlavní obsah

Život Bena Johnsona. Kanadský sprinter dosáhl vrcholu, rychle však přišel strmý pád

Byl nejrychlejším mužem planety. Jako první člověk na světě zaběhl hladkou stovku pod 9,8 sekundy. Ben Johnson, kanadský sprinter, však na atletickém trůnu dlouho nepobyl. Tři dny po jeho vítězství na olympijských hrách v Soulu byl diskvalifikován kvůli dopingu. Jak rychle vzlétl na vrchol, tak rychle spadl dolů. Z miláčka se stal zatracovaný člověk.

Foto: Profimedia.cz

Ben Johnson

Článek

Benjamin Sinclair Johnson se narodil 30. prosince 1961 ve Falmouthu na Jamajce. V roce 1976 emigroval s rodiči do kanadské provincie Ontario. Zde poznal trenéra Charlieho Francise (bývalého šampióna z hladké stovky), který si jej vzal pod křídla. První úspěchy přišly na Hrách Commonwealthu v Austrálii 1982. Ben tady získal dvě stříbra ze stovky a ze sprinterské štafety.

O rok později na mistrovství světa v Helsinkách skončil už v semifinále. Na olympijských hrách v Los Angeles 1984 získal bronz jak na trati 100 m, tak ve štafetě na 4×100 m.

Sedm porážek po sobě mu uštědřil jeho největší soupeř Američan Carl Lewis. V roce 1985 ho Ben konečně poprvé porazil. Následující rok na hrách Commonwealthu ve Skotsku bral zlato z hladké stovky, sprinterské štafety a stříbro z dvoustovky.

Olympijské hry v Soulu 1988. Tři dny zlatým sprinterem

Na světovém šampionátu v Římě 1987 zaběhl světový rekord na 100 m v čase 9,83s a opět se mohl radovat z kovu nejcennějšího. Kanada Johnsona zbožňovala. Stal se nejen jejím sportovcem i atletem let 1986 a 1987, ale převzal i Řád Kanady. Olympijský rok 1988 však nezačal pro „Kulku“ Bena, jak se Johnsonovi přezdívalo, dobře. Zranění kolenní šlachy si vyžádalo delší léčbu. Na olympiádě v Soulu už byl Ben ale fit.

Dne 24. září vyhrál stovku v rekordním čase 9, 79 s. Ze zlaté medaile se ale radoval jen krátce. Tři dny po závodě byl diskvalifikován.

Foto: Twitter

Ve finále olympijské stovky Johnson porazil i Carla Lewise (č. 3).

Ve vzorcích jeho moči byly objeveny stopy po anabolickém steroidu stanozolu. Ben musel vrátit nejen zlato z olympijských her, ale dodatečně i ze světového šampionátu 1987. Jeho dva světové rekordy byly vymazány z historických tabulek a dva roky nesměl vstoupit na atletický ovál. Z miláčka národa se stal nenáviděný a zatracovaný člověk.

Přísné tresty za doping a dokonce doživotí

Johnson nejprve užívání nedovolených prostředků odmítal. Později připustil, že lhal a přiznal se, že anabolika bral od roku 1981.

V roce 1991 se Ben po vypršení trestu začal připravovat na návrat. Ten mu ale nevyšel, na olympijských hrách v Barceloně 1992 skončil už v semifinále. V březnu 1993 oznámila dopingová komise IAAF, že lednový vzorek Johnsona vykazoval zvýšenou hladinu testosteronu. Následoval doživotní distanc. Ben se snažil několikrát odvolat, ale vždy marně.

V listopadu 1999 doživotně potrestaný, avšak stále trénující Johnson, neprošel další namátkovou antidopingovou zkouškou. Ve vzorku měl diuretikum, prostředek k maskování dopingu. O kanadském sprinterovi bylo ale slyšet i nadále.

Na charitativním závodě běžel s koňmi. Věnoval se fyzické přípravě argentinského fotbalisty Diega Maradony, syna lybijského vůdce Muhammara Kaddáfího, který aspiroval na fotbalovou kariéru v Itálii nebo známého afroamerického hokejisty P.K. Subbana. Spustil neúspěšnou řadu sportovního oblečení se sloganem Chyť mě, několikrát se objevil také v reklamách nebo filmech.

V roce 2010 vydal svou autobiografii s názvem Duše do Soulu, kde třeba popisuje své mládí na Jamajce nebo těžký boj s malárií. V současnosti žije se svou dcerou a vnučkou v kanadském Ontariu.

Reklama

Související témata: