Hlavní obsah

Senzační příběh. Syn přivedl do klubu svého tátu, ten mu dělá bodyguarda

Ke sportu většinou přivede otec svého syna. Americký fotbal v Česku však nabízí opačný příběh. Jan Gavura mladší (27) přivábil do druholigové Mladé Boleslavi svého tátu Jana Gavuru staršího. Jako quarterback totiž potřeboval někoho, kdo by mu kryl záda. „Je silný a velký, hlídal mě celý život, takže to je ideální volba," říká zároveň hlavní trenér Greenraiders. „Chránil jsem ho odmalička a teď to nebude jinak. Přeci nedopustím, aby mi na něj soupeři naskákali," uvedl nový obránce ofenzivní lajny, jenž začal hrát americký fotbal v 51 letech.

Foto: archiv Jana Gavury mladšího

Jan Gavura mladší (27) přivábil do Mladé Boleslavi, která hraje druhou ligu amerického fotbalu, svého tátu Jana Gavuru staršího.

Článek

Celý příběh začal v Liberci. Mladší z Gavurů šel do severočeského města studovat a toužil si kromě jiného vyzkoušet americký fotbal. „Tehdejší kouč Titans po mě hodil balon, já ho chytil a on řekl: Ok, běž k receiverům. Takhle jsem se dostal k americkému fotbalu," vzpomínal. „Po škole jsem se vrátil domů a chtěl hrát dál. Mladá Boleslav je taková mrtvá zóna mezi Libercem, Ústím nad Labem a Prahou. Tady nic moc nebylo a nechtělo se mi moc dojíždět. Tak jsem s pár lidmi založil vlastní klub," popsal.

V tu dobu ho asi nenapadlo, že si jednou v dresu Greenraiders zahraje i s otcem. „Táta měl ale zájem o americký fotbal už i dřív, jen si asi říkal, že je na to moc starý," žertoval syn. „Byl to nakonec můj nápad. Potřeboval jsem do ofenzivní lajny urostlé chlapy a táta je obrovský. Dělal silový trojboj. Myslím, že do ofenzivní lajny dobře zapadnul."

Jan Gavura starší má pro svůj post guarda perfektní dispozice. Teď pracuje na tom, aby svých 115 kilogramů dokázal správně použít. „S tréninkem jsem začal před dvěma měsíci. Hned jsem poznal, že tam je super parta. A kde jsou skvělí lidé, tam se dobře trénuje," prohlásil.

„Šel jsem do toho poměrně po hlavě. Díky silovému trojboji je ten můj podstavec celkem slušný. Je o co se opřít a tlačit, aby se mi tam soupeři nedostali. Hned na úvod jsem předvedl několik bouraček a klukům se to docela líbilo. Skládky jsem ale často dělal způsoby z jiných sportů a to nebylo v pořádku," usmíval se příznivec aikida, taekwonda či juda. „Syn mě však vrátil vždycky zpátky a řekl mi, co a jak. Teď už mám pravidla zmáknutá a technika se taky zlepšila."

Stejně jako dvaapadesátiletý Martin Wasserbauer, který hraje za Ostravu Steelers Paddock ligu, na věk nehledí. „Sportuju celý život, nechci se doma vyvalit na gauč, otevřít si pivo a čumět na hokej. To není můj styl života. Já od patnácti let pořád něco cvičím. Nechci vypadnout z formy. Americký fotbal je skvělý sport a syn mě na trénincích nešetří, což je dobře. Dynamika i fyzička se zase zlepšují. Do Detroitu už to nejspíš nedotáhnu, ale dokud budou sloužit nohy a ruce, tak bych u toho chtěl zůstat," prozradil.

Foto: ČAAF

Kdepak Neymar, jednapadesátiletý Martin Wasserbauer vyznává jiný fotbal, ten americký. hraje ligu v barvách Ostravy Steelers.

Někteří jeho vrstevníci se prý chytají za hlavu, do čeho se to pustil a říkají, ať se občas podívá do občanky. „Trochu mi to naznačuje i manželka. Říká, jestli se na to cítím, jestli není blbost něco takového dělat. Ona má sport ale také v krvi. Na jednu stranu nadává a na druhou stranu je ráda, že dělám něco, co mě baví," přiblížil.

A že ho syn na hřišti občas peskuje, mu nevadí. „Celý život jsme to měli opačně. Já Honzu vedl od jeho šesti let. Začínal u mě na taekwondu v roce 1995. Od té doby byl několikrát mistrem republiky. Vždycky jsem ho péroval, dostával na tréninku za uši, teď se to otočilo. Ale při zápase na hřišti to bude pořád trošku vztah otec a syn. Budu ho bránit."

Poslední dva zápasy Mladá Boleslav absolvovala proti Liberci Titans. V prvním vyhráli Greenraiders 7:0, když v prodloužení skóroval Gavura mladší. Ve druhém prohráli 6:45.

Reklama

Související témata: