Hlavní obsah

Ordoše na první štaci v cizině trápí jen těžká švédština

Praha

Z prvního angažmá v cizině je hokejový útočník Jan Ordoš nadšený. V dresu švédského Oskarshamnu má z jedenácti ligových zápasů bilanci v kanadském bodování 4+4 a ve čtvrtek si při svém návratu do národního týmu po více než dvou letech zahraje v Helsinkách právě proti reprezentaci země, kde od léta působí.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Jan Ordoš během tréninku hokejové reprezentace.

Článek

Bývalý liberecký útočník si novou štaci pochvaluje. „Oskarshamn je malé město, žije tam nějakých 16 tisíc obyvatel, náš klub je takový spíš rodinný. Se skromnějším zázemím v porovnání s Bílými Tygry. Máme ale skvělé trenéry, daří se mně i týmu," vykládá Ordoš.

Náročný styl hokeje ve Švédsku, postavený na skvělém pohybu, předčil jeho původní představy. „V porovnání s naší extraligou byl skok především v rychlosti a kvalitě bruslení, je to vážně jiný level. I na trénincích pořád jezdíme, hrajeme pět na pět ve velkém tempu. Aniž bych shazoval úroveň přípravy u nás, je to o dost náročnější, než jsem byl zvyklý. Ale celkem to zvládám," říká držitel stříbrné medaile z juniorského MS v roce 2014.

Ordoše nesvazuje ani role cizince, od nichž se vždycky očekává víc. „Řekli jsme si, že chceme být do 10. místa, rádi bychom udělali play off. Jsme pátí, žádný tlak nepociťuju," tvrdí. Sám dělá maximum, aby uspěl, poslední týdny žije jenom hokejem. „Jsem tam sám. Dopoledne máme tréninky a odpoledne nějak uteče," přibližuje.

„Rád chodím na procházky, nebo si udělám v přípravě něco navíc. Možností, jak využít volný čas, v malém městečku tolik není. Já jsem však spokojený," míní, i když přiznává, že švédštinu zatím moc nepochytil. „Trošku mě tlačí do toho, abych se učil. Nějaké slovíčko umím, ale výslovnost je složitější. Hlavně z tohoto pohledu mi přijde švédština jako obtížný jazyk," říká.

S komunikací uvnitř týmu ale potíže nemá. „Všechny mítinky probíhají v angličtině, adaptace byla díky tomu snazší," říká. Cizinců působí v Oskarshamnu celkem sedm. Vedle Ordoše je to ještě slovenský bek Adam Jánošík, kterého poznal už během dvou sezon v Liberci. V kádru jsou rovněž Američané Kelleher a Cooper, Kanaďan Zajac, Dán Larsen a Fin Strömberg, který před sedmi lety nastupoval za Znojmo.

„Tvoříme takovou malou komunitu a mluvíme mezi sebou hlavně anglicky, za což jsem rád. Kdybych byl jen mezi Švédy a ničemu nerozuměl, bylo by to pro mě všechno daleko těžší. Ale není to tak, že by v mužstvu byly dvě party, všechny cizince kluci v kabině přijali super," přibližuje Ordoš.

Výkony ve Švédsku si řekl o pozvánku do národního týmu, kde zatím odehrál jen dvě utkání na jaře 2018. „Super pocit, jsem za to hrozně rád. Věřím, že se vracím zkušenější, Švédsko mě trošku zocelilo. Doufám, že na Karjale ukážu, co umím," říká Ordoš a výhodu cítí v tom, že z dřívějšího společného působení u Bílých Tygrů ho velmi dobře zná trenéra Pešána.

Dokáže i odhadnout, jaký záměr ohledně stylu hry bude prosazovat nový kouč reprezentace. „Myslím, že to bude podobný jako v Liberci. Měli jsme mítink, kde byla videa z Liberce, jsem na to zvyklí. Ten styl jsem si zase připomněl, protože ve Švédsku hrajeme trošku jinak, ať už jde o založení útoku a forčeking, třeba dopředu se jde hlavně středem kluziště a tolik se nevyužívá nahození puku o mantinel," vykládá Ordoš, jenž by měl v národním týmu hrát na levém křídle útoku s Ondřejem Romanem a Radovanem Lencem.

Reklama

Související témata: