Článek
Po sedmi prohrách jste znovu vyhráli, jak moc si oddechli?
Je to perfektní, dneska jsme hráli opravdu dobře. Věděli jsme, že Litvínov hrát včera zápas (ve Zlíně vyhrál 2:0) a že na ně musíme vlítnout. Bylo důležité nerozebírat předchozí zápasy a jít si za výhrou, kterou jsme hodně potřebovali.
V sedmnácti zápasech před příchodem trenérského tria Miloš Holaň, Radek Philipp a Roman Šimíček jste vstřelili pět přesilovkových gólů. Ve dvou posledních, na Spartě a doma s Litvínovem jste přidal hned čtyři trefy. Trénujete je teď hodně?
Trénujeme je opravdu dost, snažíme se o tom i mluvit. A dneska to vyšlo. Je to paráda. Ty zápasy se lámou v přesilovkách a nás vždycky dostávalo pod tlak to, že jsme si nic nevytvořili. Tentokrát tam bylo spoustu střel i tři góly, to je paráda. Hlavně, aby to tak pokračovalo a ty góly přibývaly.
Hrajete přesilové hry jednodušeji, nebo úplně jinak?
V jednoduchosti je krása. Stačí jednou dvakrát nahrát a vystřelit. Pak když se tam něco otevře, tak tam máme kluky, kteří to umějí perfektně nahrát. O tom to je. Hlavně jednoduše a co přijde, s tím si musíme poradit.
Tři góly z přesilovek v jednom utkání ve Vítkovicích snad ani nepamatujete, ne?
(smích) Asi máte pravdu. Ale dneska jsme si v nich hodně pomohli. Už jsme to potřebovali.
Noví trenéři jsou u týmu zhruba týden, změnili toho hodně?
Pokaždé, když přijdou noví trenéři, tak je to je jiné. Ty tréninky, co teď máme vypadají velice slušně. Zápasy taky, i když jsme první dva prohráli, tak to vypadalo dobře. Musíme jít krůček po krůčku k tomu, abychom na konci sezony předvedli nějaký výsledek.
Jste čerstvý táta i reprezentant, hrálo se vám proti Litvínovu jinak?
Je to paráda. Mám dvoudenního syna, furt si to užívám, je to krásné. Jsem rád, že jsem mohl i dát gól a mohl jsem to takto oslavit. Ten gól byl pro malého. Budu si to doufám užívat celý život.
Zleva Patrick Kudla z Litvínova, Dominik Lakatoš z Vítkovic a brankář Litvínova Denis Godla. Archivní foto
Potěšilo vás, že jste dostal od klubu v pátek volno a místo utkání na Spartě jste mohl být u porodu?
Že jsem tam mohl být, to pro mě znamená hodně. S trenéry se dalo fantasticky domluvit, umožnili mi, abych mohl být s partnerkou. Stál jsem při ní a budu mít tento okamžik nadosmrti vyrytý v srdci.
O den dřív vám přišla premiérové pozvánka do seniorské reprezentace. Jak to vstřebáváte?
Je toho hodně. Zápasů v extralize, tréninky a do toho porod. Zítra v osm ráno už musím být v Praze na srazu reprezentace. Je to všechno strašně rychlé. Takový je náš život, nikdo se neptá a jen děláme svoji práci. Jsem ale strašně vděčný, že se můžu do reprezentace podívat.
Zda odjet, nebo zůstat doma s rodinou a synkem jste neřešil?
Trochu jsme to s partnerkou řešili. Řekli jsme si, že uvidíme podle porodu, jestli bude všechno v pořádku a podobně. Je to dobrá příležitost a šance. Ale řekl jsem, že vždy upřednostním rodinu. Tak to je a nebudu lhát. Vždy, když bude nějaký problém, tak budu s rodinou. Ale všechno dopadlo dobře, partnerka mi řekla ať jedu, a hlavně ať něco předvedu (smích).
Jak to máte teď naplánované? Půjdete spát, nebo ještě na návštěvu do porodnice?
Ještě bych je rád na chvíli navštívil a pak pojedu domů balit. Uvidím, zda vůbec usnu, ale i kdyby ne, tak to nebudu řešit. No a nad ránem vyrazím do Prahy. Tím, že jsem teď doma sám, se mi bude odjíždět lépe, než kdyby už byli oba doma. To by se mi asi moc nechtělo.
