Hlavní obsah

Brankář Lvíčat si v Guimaraesi zoufá: Nevím, co mají se mnou za úmysly

Jan ŠvandaSport.czPrávo

Prochází spletitým obdobím. Ve Slovácku válel, vydobyl si nálepku opory a na portugalskou misi vyrážel před půl rokem nažhavený. Jenže radostná nálada Matouše Trmala se proměnila v pochmurnou. Brankář reprezentační jednadvacítky v Guimaraesi permanentně zahřívá lavičku nebo dokonce vysedává na tribuně, čuchnout dostal jen v Ligovém poháru proti Benfice.

Foto: Archiv Matouše Trmala

Brankář Matouš Trmal v dresu Guimaraese.

Článek

Jak to koušete?

Ze začátku jsem si to bral dost, ale postupem času vám nezbývá nic jiného než dál makat. Je to životní zkušenost. Musím zůstat trpělivý a počkat si na šanci. Sám nevím, co tady mají se mnou za úmysly. Doufal jsem, že si zachytám aspoň v Portugalském poháru, což se nestalo. Přišla příležitost v Lisabonu proti Benfice v Ligovém poháru, jenže to je určitě málo za půl roku.

Chytáte tedy za rezervu?

Právě, že nechytám vůbec nikde. Ve Vitórii je vedle áčka a béčka také juniorský tým do 23 let. Každý má ale svoje hráče, takže kluci z áčka do béčka nebo juniorky vlastně hrát nechodí. Když jste v prvním mužstvu, hrajete zkrátka za něj. Pokud se nevejdete do základu, sedíte na lávce nebo tribuně. V béčku mají další třeba čtyři gólmany. Chtěl jsem jít chytat za rezervu, bavili jsme se o tom, ale nedostal jsem možnost, což mě mrzí. I sportovní ředitel klubu byl proti.

Na čem máte podle vedení pracovat?

Nejvtipnější právě je, že mě furt chválí. Říkají, trénuješ skvěle, to je ta cesta, kterou potřebujeme. A pak mi oznámí: dneska jdeš na tribunu! Nechápu to, ale nechci si stěžovat. Ve fotbale to tak chodí. Každopádně půl roku skoro bez zápasů je nepříjemný, kór v mém věku.

Foto: Archiv Matouše Trmala

Brankář Guimaraese Matouš Trmal během zápasu Ligového poháru s Benfikou Lisabon.

Jediný zápas proti Benfice vám však vyšel, byť jste prohráli po penaltovém rozstřelu.

Chtěl jsem si ho co nejvíc užít, povedlo se, jenom škoda výsledku (1:2). Bylo to skvělý, byť mi to nedávalo smysl. V Portugalském poháru jsem nechytal ani proti druholigovému soupeři, a najednou šel proti Benfice.

Vysloužil jste si za výkon pochvalu?

Přišlo mi, že jsou všichni překvapení. Tvrdili mi, že jsem podal super výkon. Po utkání za mnou přišel jeden člověk, co dělá v klubu marketing a povídá: zachytal jsi skvěle, spoustu lidí jsi překvapil. Tak jsem si pro sebe říkal, dobrý, ale já myslel, že tady budu chytat od začátku. V Česku jsem si udělal nějaké jméno a tady mi sdělí, že jsem překvapil proti Benfice...

Probíráte svoji situaci s trenérem brankářů?

Komunikujeme spolu. Povykládá se mnou, jak se tady cítím... Ale nejdůležitější slovo má hlavní trenér Henriques, který většinou o všem rozhoduje. Nemůžu na něj říct nic špatného. Je ambiciózní, umí namotivovat tým. Proti kouči Tiagu Mendesovi, který v říjnu skončil prý snad kvůli neshodám s vedením, je to trochu rozdílné. Henriques už má za sebou trenérské zkušenosti, což je na něm vidět. Vycházím s ním dobře, akorát by mi mohl dát víc šancí.

Žádné rozpory nemáte ani s brankářskou jedničkou Varelou?

Ne, vůbec. Právě naopak. Bruno je skvělý kluk. Pomáhá mi se vším, co potřebuju. Je pohodový.

Foto: Archiv Matouše Trmala

Brankář Guimaraese Matouš Trmal vykopává v zápase Ligového poháru proti Benfice Lisabon.

Jak vypadají gólmanské tréninky ve Vitórii?

Pokaždé máme gólmanskou rozcvičku a pak se vždycky zapojujeme do tréninku s týmem, do baga a jiných cvičení. Chce, abychom byli společně s ostatními hráči. Za Mendese jsme pracovali víc na brankářských věcech. Nechal klidně celý trénink gólmany samotné.

Tým táhne bývalý portugalský reprezentant Quaresma, jaký na vás zanechal dojem?

Ricardo je neuvěřitelný profík. Klobouk dolů, jak fotbal miluje. Vždycky přijde první na trénink a poslední z něj odchází. Na hřišti zůstává poslední, kope tam furt přímáky, zkouší penalty. Má už nějaký věk a něco v kariéře za sebou, ale furt má velkou lásku k fotbalu. Je vzorem pro všechny. Co dokáže s míčem, se jen tak nevidí. Radost se na něj dívat. Kdykoliv něco potřebujete, poradí a pomůže. Akorát nesnáší prohry. Když se nedaří, umí v šatně zařvat.

Fotbal je v Guimaraesi náboženstvím, je to znát, i když se zápasy hrají bez diváků?

Ano, jedeme na stadion autobusem z hotelu a fandové u něj většinou stojí a vyprovázejí nás na zápas. Nebo nás zastaví po cestě třeba padesát lidí s dýmovnicemi. Jsou výborní, furt s týmem žijí.

Jak prožívali prestižní derby s Bragou, v němž jste doma padli 0:1?

Povzbuzovali před stadionem, byli slyšet před zápasem i v průběhu něj. Bylo tam i hodně policistů, kteří hlídali. Po utkání jsme si měli dát pozor. Kdo nepřijel autem, měl dbát na opatrnost a odjet domů taxikem, protože lidi jsou docela blázni, když se prohraje.

Foto: Archiv Matouše Trmala

Brankář reprezentační jednadvacítky Matouš Trmal v Guimaraesi zahřívá lavičku.

V klubu jste od léta, žádali vás fanoušci na ulici o autogram nebo společnou fotku?

Ze začátku mě nikdo nepoznával. Až po Benfice mě pár lidí pozastavilo. Říkali, chytal jsi skvěle, makej dál. Ale zatím to určitě není tak, že bych šel po ulici a každý mě vítal. Nechytám a moc mě neznají.

Portugalský fotbal je technický, co říkáte na úroveň ligy?

Když to srovnám s českou ligou, hráči jsou tady vyspělejší. Ve hře jeden na jednoho, dovolí si víc. I týmy ze spodku tabulky všechno rozehrávaly odzadu, kombinovaly a snažily se hrát fotbal.

Pokročil jste v portugalštině?

Základní slova a pokyny na hřišti rozumím. Tím, že tu máme dost cizinců, jede v kabině hodně angličtina. Ze začátku nás chodilo na portugalštinu deset a po třech týdnech jsme tam zůstali dva. Pak lekce zrušili. Netvrdím, že ji nepotřebujete, ale trenér dost překládá do angličtiny. Můžete ji tedy používat.

Ve Vitórii je národnostní směsice, s kým si v šatně nejvíc popovídáte?

Ze začátku tady byla parta Němců, dva kluky ale pak přeřadili do béčka a zůstal tady jeden Němec, s nímž se hodně bavím. Ale mluvit se dá v kabině se všemi.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Sportcz (@sport.cz_ig)

Reklama

Související témata: