Článek
Když dostala pozvánku, neváhala ani minutu. Vždyť se jednalo o pozvání od samotného Prince Omara Ahmedzaiho. Navíc poslední soutěžní zápas hrála Eva Feřteková téměř před rokem. Nebylo, proč váhat. V současné době se turnaje v Evropě pořádají hlavně pro hráče, kteří žijí v dané zemi nebo v okolních státech.
„Strašně moc jsem se těšila na přátele ze zahraniční, nevěřili jsme vlastním očím, že se potkáme," přiznala Feřteková, dlouhodobě jedna z nejlepších českých squashistek. „Předtím to byla taková rutina. Zabalit, odjezd na letiště, příjezd, trénink, zápas... Pořád dokola. Teď po takové době už jen zabalení věcí na cestu, aby měl člověk jistotu, že má vše, co potřebuje, trvalo mnohem déle," usmála se.
Česká squahistka Eva Feřteková si turnaj v Pákistánu užila se vším všudy.
Příjemným překvapením byla také organizace turnaje. Hrálo se na skleněném kurtu, na každé utkání přišlo hodně lidí. V kategorii žen i mužů byly nejvýše nasazeny v turnajovém pavouku světové dvojky (Nouran Gohar a Mohamed ElShorbagy z Egypta). „My jako hráči jsme měli oddělený prostor na sledování zápasů," popsala Češka. "Jinak měli vytvořené veliké hlediště kolem kurtu a k tomu ještě další místa před velkými obrazovkami," doplnila Feřteková. „Hráli jsme večer za tmy, vše bylo osvícené a viditelnost na kurtu byla bez problémů,"
Sama měla velmi složitou cestu do Pákistánu. Místo plánových osmnácti hodin strávila na cestě neskutečných 54 hodin a nakonec na místo určení dorazila až šedesát minut před svým zápasem. „Ani jsem se nestačila zahřát a už jsem šla na kurt, pořadatelé můj zápas naštěstí přeložili až na úplný závěr programu," dodala česká squashistka, která nakonec prohrála v úvodním kole turnaje, stejně jako Daniel Mekbib. Soupeřkou Anny Serme, po vyhraném prvním kole, byla ve čtvrtfinále Švýcarka Cindy Merlo. Té Češka podlehla 0:3 na sety, když vítězka lépe zvládla koncovky setů.
Feřteková si pak užila i doprovodný program, squashisté se podívali mimo jiné také do centra města. „Bylo to pro ně asi dost náročné na organizaci, protože jsme měli vždy armádní doprovod a policie zavírala silnice, řídila dopravu. Ale udělali pro nás vše," popisovala nadšeně squashistka z Prahy. „Další den jsme byli pozvaní na oběd k armádnímu veliteli do nádherné historické budovy, která nyní slouží právě k přijímání významných návštěv. Jindy nás vzali ve městě k hrobce šejka Rukn-ud-Din Abul Fateha, která je jednou z historicky i architektonicky nejzajímavějších v té oblasti," dodala spokojeně. Bylo znát, že si turnaj užila se vším všudy..
