Článek
Z devíti slalomů jste vždy bodovala, třikrát skončila v elitní desítce. Bodů jste pobrala skoro dvakrát víc než předtím za celou kariéru. Čemu přisuzujete takový progres?
Každý si myslí, že to přišlo jen tak, ale posledních deset let jsme věděli, kam jdeme. Jen jsem pořád měla zdravotní problémy, vyšší startovní číslo… Teď mi asi pomohla i situace s koronavirem, že jsem měla kvalitní trénink, nelétala z místa na místo a pomohla i spolupráce s mentálním trenérem. Uvolnila jsem se a přestala hledat ve svém lyžování dokonalost. Už nepřemýšlím, co a jak, ale závodím.
Životní výsledek jste zajela osmým místem v Jasné. Závodila jste kousek od vašeho domova v Liptovském Mikuláši krátce po smrti maminky. Bylo těžké udržet emoce?
Ty závody pro mě byly speciální. Hodně tam trénuju, strašně jsem se těšila, máma se chtěla na mě přijet podívat, ale dopadlo to jinak, než jsem si představovala... V tu dobu jsem fungovala jako robot. Dělala jsem věci bez emocí a radosti. Až tam jsem na startu měla lehký pocit nervozity, to byla první emoce, která se mi vrátila. Bylo to velmi náročné, ale chtěla jsem závodit pro ni, tím jsem měla i větší energii, že ji nemůžu zklamat. Druhé kolo už bylo trochu emotivnější, takže osmé místo bylo pro mě neskutečné.
Byla jste tedy ráda, že jste se rozhodla v sezoně pokračovat?
Máma mě všemožně podporovala, abych mohla lyžovat. Odmalička mě vozila na závody, byla pořád při mně, i když se mi nedařilo. Kdybych sezonu přerušila, zklamala bych ji. Závodila jsem pro ni, aby na mě byla hrdá, a věřím, že mi pomáhala i z nebe.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jak vám teď životní sezona pomůže v zabezpečení vašeho skromného týmu?
S trenérem (Slovákem Andrejem Prevuzňákem) jsme rarita, nikdo v elitní třicítce nemá jednoho trenéra, který připravuje lyže, chystá tréninky, vaří… Od Olympu máme na závody fyzioterapeutku, což je skvělá pomoc, stejně jako mentální trenér, ale když jsme na ledovci s trenérem sami a vedle postává s dalším týmem pět lidí, koukají, co to tam vlastně děláme. Takže třeba servisman nebo asistent by se určitě hodil…
Dostanete se teď i k lepšímu vybavení?
Jezdím na Völklech, jediná z první pětadvacítky slalomářek, tak jsou určitě rádi. Snaží se, budeme testovat nové lyže a poprvé přijedou oni za mnou, nemusím já za nimi. Další spolupráci jsme neprobírali, ale určitě chci pokračovat, lyže mají velmi dobré.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Kde můžete ubrat pár chybějících desetin? Ve větší agresivitě?
Na lyžích nikdy nebudu vypadat jako Péťa Vlhová. Vím, že někdy vypadám, jako by se mi nechtělo, ale mám jinou techniku, i když na větší agresivitě určitě chci zapracovat, tam je rezerva.
Jak jste sledovala souboj o velký křišťálový globus, který vyhrála právě vaše parťačka z Liptovského Mikuláše Petra Vlhová?
Myslím, že Péťa si to zasloužila tou dřinou, odjela všechny závody, což nikdo jiný nedokázal. Globus je tam, kde má být, má můj obrovský obdiv.
