Životní úspěch českého bojovníka. Bál se prokletí, teď přišly slzy štěstí!

V prodloužení udolal Komronšocha Ustopirijona z Tádžikistánu. Poklekl, ruce mu vyletěly ke stropu haly a euforie z něj přímo tryskala. „Už jsem kolem medaile chodil dlouho a říkal si, jestli nejsem prokletý. Ale teď to přišlo na Grand Slamu, navíc v závěru olympijské kvalifikace, takže pořádně nabitém,“ vyprávěl čerstvě 27letý judista.

„Byl to neuvěřitelný pocit, měl jsem slzy v očích,“ přiznává Klammert, jenž své vítězství i porážky hodně prožívá.

A když se pak potkali na stupních dva Češi, radost se znásobila. Bronz vybojoval i olympijský vítěz a Klammertův kamarád Lukáš Krpálek v nejtěžší kategorii.

„To bylo super, celý den jsme se potkávali cestou na zápasy a ze zápasů a hecovali, že to dáme, ještě zvládneme jeden zápas a můžeme slavit… A pak nám to vyšlo na medaili, takže jsme se konečně k Lukášovi někdo přidal a nebyl na to sám,“ těšilo Klammerta.

Efekt životního turnaje na sobě pociťoval ještě na přípravném kempu, na němž zůstala většina týmů po turnaji v Antalyi. „Už před tréninkem za mnou chodili ostatní si domlouvat randori (judistický sparing), protože když máte medaili, každý si na vás chce vyšlápnout. Tak bylo fajn, že jsem teď v té řadě nestál já, ale zažil to z té druhé strany,“ pochvaloval si.

Vedle bronzu si z Turecka přivezl pořádný bodový příděl do olympijské kvalifikace. Aktuálně by se do Tokia probojoval díky kontinentální kvótě, kterou může využít jeden judista z každé země.

Klammertovým cílem ale je posunout se na přímo postupovou pozici. Pak by se kontinentální kvóta uvolnila pro Davida Pulkrábka v nejlehčí kategorii. „Celou kvalifikaci si i s Lukášem říkáme, že musíme jet všichni tři,“ říká.

Pár bodů se dá získat na mistrovství Evropy v Lisabonu, nejvíc ale na červnovém světovém šampionátu v Budapešti. Pak už skončí fyzicky i psychicky náročná kvalifikace, která po odkladu olympiády trvá takřka tři roky.

„Není ani čas doléčit zranění, mám problémy s ramenem i krkem, lepíme to jako domeček z karet, aby nespadl,“ přirovnává. Neméně dostává zabrat hlava, na jejímž nastavení Klammert pracuje s mentálním koučem Janem Mühlfeitem.

„Vždycky jsem se o psychologii zajímal, měl jsem období, kdy se mi nedařilo a spolupráce s Honzou mi pomohla. Už jen tím, že mi říká příklady z ostatních sportů, jak si poradili s tlakem. Cítíte, že nejste sami,“ vypráví.

Samovzdělávání ale neopustil, do zavazadel si na závody i soustředění vždy přibalí hned několik knih. „Po letištích a dopravních prostředcích trávíme spoustu času, aspoň to líp utíká. Vezmu si vždycky naučnou, která mě posune, pak třeba krimi s nějakým pěkným příběhem, je to pro mě větší relax než koukat na film,“ vypráví.

Klammertovou velkou vášní jsou i zvířata, zejména psi. Vlastního mít s ohledem na svůj cestovatelský život nemůže, tak podporuje útulky. „Když je čas, vyrazím pejsky vyvenčit nebo je podpořím charitativně. Teď jsem posílal peníze i do ZOO, když měly výpadek příjmů. Dělá mi dobře, když můžu někomu udělat radost,“ dodává dobrosrdečný bojovník.