Hlavní obsah

Japonsko prodloužilo před olympiádou v zemi nouzový stav o další tři týdny

Japonsko prodloužilo necelé dva měsíce před zahájením olympijských her nouzový stav v Tokiu a dalších osmi prefekturách o další tři týdny. Zpřísněná opatření kvůli šíření koronaviru, která měla skončit 31. května, tak zůstanou v platnosti do 20. června. Rozhodnutí dnes oznámil premiér Jošihide Suga.

Foto: Sport.cz

O pořádání olympiských her stále není rozhodnuto

Článek

Nejpozději na konci června přitom musí pořadatelé olympijských her rozhodnout, zda budou na sportoviště vpuštěni alespoň domácí fanoušci. O tom, že na sportovní svátek nebudou smět přicestovat žádní zahraniční diváci, bylo rozhodnuto už v březnu. Podle agentury AP je stále pravděpodobnější varianta olympiády bez diváků nebo jen s velmi omezeným počtem, což nevyloučila ani předsedkyně organizačního výboru Seiko Hašimotová.

Podle předsedy Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha se ale sportovci nemusejí cesty do Tokia obávat. Na on-line tiskové konferenci zdůraznil, že pro všechny účastníky budou odložené olympijské hry bezpečné a nebudou ani nijak ohrožovat zdraví japonských obyvatel. Podle jeho dřívějšího vyjádření bude zhruba 80 procent z 10 500 olympioniků očkovaných a nyní sportovce znovu vyzval, aby možnost vakcinace využili.

Japonsko se potýká se čtvrtou vlnou epidemie a šířením nakažlivější varianty koronaviru. Podle Sugova vyjádření sice nárůst nově nakažených v Tokiu a některých dalších oblastech zpomaluje, vláda ale považuje situaci za nepředvídatelnou. Zatížení zdravotního systému v nejhůře postižené Ósace je podle premiéra stále enormní.

Je zakázán prodej alkoholu

Nouzový stav v Japonsku neznamená úplnou uzávěru. Zakázán je například prodej alkoholu v restauracích a obchodech, které musí stejně jako třeba kina zavírat nejpozději ve 20 hodin. Sportovní i kulturní akce se mohou konat, maximálně ale s 5000 diváky.

Pořádání olympijských her, které by po ročním odkladu měly začít 23. července, budí v Japonsku stále silný odpor. V průzkumech se pro jejich zrušení vyslovuje 60 procent respondentů, podle nichž je jejich konání rizikem pro veřejnost a znamenaly by další zvýšení tlaku na zdravotnický systém země.

Reklama