Hlavní obsah

Osička předčil očekávaní. Talentovaný softbalista vévodil finále šampionátu

Ledenice

Pokud je týmu nejhůře, sází na zkušenost. Trenér softbalové reprezentace Jaroslav Korčák zvolil opačnou strategii. Ve chvíli, kdy jeho svěřencům teklo do bot, ukázal na talentovaného juniora. A to všechno ve finále mistrovství Evropy. V něm Češi uprostřed třetí směny prohrávali s Dány 0:2 a hvězdný Michal Holobrádek se na nadhazovacím kopci trápil. K údivu všech přítomných jej vystřídal devatenáctiletý Jakub Osička. „Nebál jsem se. Kuba je silný. Věřil jsem, že vše zvládne," uvedl Korčák.

Foto: Grega Valančič

Radost českých softbalistů po vítězství na ME.

Článek

Mistrný tah. Ledenická arena bouřila, Osička předvedl bezchybný výkon a Češi otočili souboj se Dány. Díky výsledku 4:2 se radovali z pátého titulu v řadě. „Nenapadlo mě, že si ve finále vůbec zahraji. Ale Michalovi se moc nedařilo, musel jsem nastoupit," popisoval bezprostředně po utkání nečekaný hrdina. Korčák jej prý nestresoval žádnými konkrétními pokyny. „Jenom mě povzbudil a zrekapituloval situaci. Měl jsem běžce na třetí metě. Chtěl, abych směnu zavřel," usmál se Osička.

Podpory se dočkal i od Holobrádka. „Michal mě poplácal a hecoval," líčil nadhazovač. Cítil prý lehkou nervozitu, která však brzy opadla. „Vzpomínal jsem na předzápasovou přípravu. Skauting máme vypracovaný na každého pálkaře. Komunikoval jsem s catcherem a vybavoval si, co na koho házet," objasnil Osička. Střídání pro něj mělo další rozměr. Oba reprezentanti pocházejí z Břeclavi, Holobrádka vždy označoval za svůj vzor. „Nemám vůbec pocit, že bych Michala nahradil, nebo dokonce zastínil. Vytvořili jsme tady skvělou partu. Hráli jsme jeden za druhého," doplnil skromně.

Češi se v útoku dlouho trápili. Proti dánskému nadhazovači se prosadili až v předposlední směně. Jejich probuzení však mělo mistrovské parametry. „Stále jsem věřil, že obrat zvládneme," zdůraznil Osička. Na vině pálkařského výpadku prý byla hlava. „Kluci se celý šampionát porovnávali se slabšími nadhazovači. Zvykli si na ně. Najednou proti nim stál Hansen, který hází přes 120 km/hod. Trvalo chvíli, než se s tím mentálně srovnali," mínil.

Před sedmou směnou, která mohla být závěrečná, přišla na Osičku slabá chvilka. „Cítil jsem se v euforii z předešlého útoku, ve kterém jsme získali čtyři body, přitom jsem byl plný obav. Podobnou směs pocitů jsem nikdy nezažil," neskrýval. Naštěstí byli na řadě slabší dánští pálkaři. „Musel jsem utkání ukončit, než přijdou ti lepší," prohodil. Poté, co vypustil z rukavice poslední míček, si pamatuje jen to, jak se na něj spoluhráči naskákali. „Maximální radost. Spadly ze mě všechny obavy. Vyhráli jsme titul," zářil.

„Kuba podal mimořádný výkon. Je mladičký, přesto zvládl odházet proti našemu největšímu soupeři na turnaji přes čtyři směny. A nepustil nikoho k ničemu," vyzdvihl reprezentační kouč. Další výzvou pro jeho družinu bude za rok mistrovství světa na Novém Zélandu. Zatímco starému kontinentu Češi jasně vládnou, na světovém šampionátu získali zatím jedinou medaili. V březnu 2020 se o ni postarali junioři. A cestě za senzačním bronzem velel z nadhazovacího prkna právě Osička.

Reklama

Související témata: