Neskutečné! Sedm měsíců po porodu slaví Češka velký návrat i s rekordem

Cesta novinářskou mixzonou jí zabrala dvakrát více času než ostatním atletům, svůj letošní příběh popisovala trpělivě v češtině a pak i finským žurnalistům. „Nejtěžší bylo, že mi na začátku věřilo tak pět lidí. Ne, že by mě to odrazovalo, ale občas bylo těžké přesvědčit i sebe. Když jsem poprvé vyběhla a běžela stovku za 24 sekund, bylo to strašné," vrací se vzpomínkách do období krátce po porodu, který měla 2. ledna.

„Měla jsem termín o týden později, ale Kaapo mi dal čas navíc," usmívala se 29letá běžkyně. První závod na dráze běžela koncem května a jen pozvolna se přibližovala časům, na které byla zvyklá před narozením syna.

Každý týden přípravy ale byl znát, předolympijské soustředění už dávalo Mäki naději na povedenou olympijskou premiéru. „Před závodem jsem si přála, ať se běží rychle, nebo ať postoupím," přiznávala. Klaplo oboje.

Závěr rozběhu byl ale těsný, mílařky protínaly cílovou čáru v desetinových rozestupech. A bylo třeba skončit v elitní šestce. „Asi 150 metrů před cílem jsem začala počítat, že jsem sedmá a jedna přede mnou vypadala, že nemůže. Tak jsem šla poslední stovku úplně naplno," popisovala svůj finiš se šťastným koncem.

„Věřila jsem, že semifinále není nereálné, i když jsem tu papírově byla asi dvacátá z patnácti," usmívala se. Také když si za cílem gratulovaly k postupu a osobním rekordům s kamarádkou Sarou Kuivistovou, Finka jí obdivně říkala: „Jsi hustá, takhle brzo po porodu."

Maminky, byť trochu odrostlejších potomků, prožívají v Tokiu šťastné příběhy. Však na stovce byla druhá Jamajčanka Shelly-Ann Fryserová-Pryceová, v kouli se z bronzu hodně těšila Novozélanďanka Valerie Adamsová, která už má dva potomky. A benefity mateřství si pochvaluje i Mäki.

„S Kaapem mám takovou mentální pohodu. Nehrotím závody, že když se něco nepovede, zhroutí se mi svět, jako to bylo dřív. Mám priority trochu jinde," přiznává.

O syna se teď doma stará její partner Filip Sasínek, jemuž start na olympiádě na patnáctistovce těsně nevyšel. „Na víkend byl Kaapo u našich, trochu se o něj hádají," usmívá se. „Ale zvládá to v pohodě, nebrečí, podle mě ani neví, že tam nejsem. Spíš se stýská mně," přiznává Mäki, že i v závodním zápřahu je těžké vytěsnit myšlenky na rodinu.

„Voláme si třikrát denně vždycky, když je den v Česku i tady," líčí. Dnešní telefonáty domů budou obzvlášť veselé.