Liberec - Plzeň 0:0Liberec na vytouženou remízu v ligovém finále dosáhl, takže po šesti letech slaví titul

Žádné bránění, ani náznak, že s opatrností se dá nejdál dojít. Jasně, taktizovalo se, pochopitelně že ani jeden tým nechtěl udělat chybu, ale prioritou pro ně od samého začátku bylo gól vstřelit, což ligovému finále a servírovanému fotbalu jen prospělo.

Zvláště, když na první šanci plzeňského Bakoše likvidovanou už ve 13. min. gólmanem Bičíkem odpověděl Liberec náporem, při němž v šestnáctce obhájce titulu párkrát zahřmělo. To když se řítil Rabušic sám na Čecha, ale Limberský mu balón na poslední chvíli přece jen ukopl, nebo když stejný hráč na malém vápně nezpracoval Keličovu hlavičku a míč se mu od nohy odrazil nazdařbůh. Anebo když hned poté pálil veterán Janů a plzeňský brankář se musel moc a moc natahovat, aby jeho střelu vytáhl na roh.

Ale i domácí Bičík si vzduchem zaplachtil... Zvláště, když po necelé půlhodině napřáhl Darida, jehož dalekonosný pokus míjel tyč jen o půl metru. Plzni totiž nezbývalo nic jiného, než se pokoušet ostřelovat libereckou bránu z dálky, protože přes zhuštěnou a hlavně dobře organizovanou obranu Severočechů se její hráči proplétat nedokázali a tudíž se ani k bezprostřednímu ohrožení brány ani dostat nemohli.

Aktivnější a nebezpečnější domácí proto měli k vedoucímu gólu blíž. Breznaníkův pokus vymodlit si penaltu byl sice hodně naivní, ale Bosančičova pumelice z trestného kopu pět minut před přestávkou za zápis dob střelecké listiny stála. Čech však ránu z dobrých pětatřiceti metrů vyrazil, takže rozřešení měla přinést až druhá půle.

Plzni přidala, zvýšila pohyb i rychlost, zpřesnila hru, jeji akce byly rázem nápaditější a nebezpečnější. Nicn jiného ji takpé nezbývalo, protože k titulu ji mohlo dovést jen vítězství. A k vedoucímu gólu měla hodně blízko.... Bakoš se objevil v 56. min. po kiksu Nezmara ve vyložené šanci před Bičíkem, ale ten jeho tutovku skoro zázračně zmařil, dvě minuty poté Darida jen orazítkoval tyč.

Plzeňský nápor gradoval a sílil, takže Liberec se jen zoufale bránil. Nejhorší chvíle však přestál a samo sebou že s ubíhajícími minutami začal čím dál tím více hlídat a střádat čas. Zvláště, když po centru Štajnera přestála Plzeň nedorozumění ve vlastní šestnáctce bez úhony a ani Breznaníkův výpad domácím vytoužené vedení nepřinesl.

K ligovému prvenství chyběla Liberci čtvrthodina a tu už přetrpěl a přežil, nebot i střela střídajícího Wágnera skončila dvě minuty před koncem jen na tyči. Po šesti letech se tak na severu Čech zase slavil titul.