Plzeň - Sparta 2:1Nesmyslný Procházkův zkrat Spartě nepomohl, Plzeň nad ní v šlágru vyhrála i v deseti

Tah s přeskupenou sestavou a kanonýrem Lafatou sedícím jen na lavičce se sparťanskému trenérovi osvědčil už v evropské pohárové konfrontaci v Gelsenkirchenu, takže v ligovém šlágru k němu sáhl Ščasný zase. Logicky, protože mínil hru mužstva zrychlit a nadělat Plzni podobné starosti, jako Schalke. Pohybem, důrazem, nesmlouvavostí v osobních soubojích.

Jen s jedním letenský kouč jaksi nepočítal - jeho svěřenci zůstali předchozím výkonům nebetyčně vzdáleni. A nic na tom neměnilo, že v první půli Plzeň eliminovali a k ničemu ji nepustili. Domácí si sice vytvořili náznak územní převahy, ale šanci si nenachystali, protože když už se do ní zkoušel Kopic v samém úvodu prodrat, ukopl mu Costa balón.

Jen jednou za poločas letenská obrana zaváhala. Nestačila Ďuriše polapit, a protože i gólman Bičík se rozmýšlel příliš dlouho, zda má proti plzeňskému střelci vystartovat, zastavil ho až v šestnáctce a za cenu faulu k tomu.

Faulovaný Ďuriš se ujal exekuce nařízené penalty, ale selhal. Kopl ji bídně, takže jeho signalizovanou střelu Bičík vyrazil a následná Kopicova hlavička ho nemohla vůbec rozhodit, protože šla vysoko nad jeho bránu.

Pochopitelně že v už beztak vyšponovaném klání  pochodovaly emoce a nervy ještě víc. Zvláště plzeňské... Kapitán Procházka to byl, kdo explodoval ze všech nejvíc. Když ho totiž pět minut před přestávkou Matějovský fauloval, počkal si, až se zvedne z trávníku a hrudníkem ho tam poslal zase.

Jasně že musel ven. Zákonitě dostat červenou, nad níž sudí Příhoda ani na okamžik neváhal.

Pro Plzeň druhý direkt během dvaceti minut. Nejdříve zahozený pokutový kop, poté zkrat  kapitána a celý druhý poločas hra v oslabení.

Ani ta nemusela domácí zbrzdit, kdyby po osmi minutách zužitkoval Ďuriš možnost, která se mu nabídla a omluvil se tím za zpackaný pokutový kop. Centr Hrošovského totiž proletěl až k němu, jenže Ďuriš bránu přestřelil.

Anebo kdyby v 66. min dosáhl Kovařík na střílený Ďurišův centr a vzápětí se Bičík nevyznamanal při Ďurišově ráně. Sparta totiž navzdory početní převaze režii utkání nepřevzala, zato bránící Plzeň hrozila z rychlých brejků a standardních situací.

Po jedné z nich nakonec i Bičík kapituloval. Po Kovaříkově rohovém kopu neuhlídali obránci Pražanů Baránka a proti jeho hlavičce neměl sparťanský gólman nárok.

A za deset minut neměl nárok ani proti střele střídajícího Petržely. Sparta podala jen odvar předchozích výkonů a zaplatila za to ztracenými body, když vývoj šlágru jí nahrával naprosto ve všem. Gól Juliše už totiž příliš pozdě, než aby Plzeň o výhru připravil.