Článek
Bičík, nebo Pavlenka? To je jedna z otázek, jež mohou rozhodnout derby. Jisté je, že pokud jeden z nich napodobí výkon Jaromíra Blažka z jara 2003, bude za hrdinu.
Bylo 12. dubna a sešívaní jeli na hřiště rivala jako druhý tým tabulky se čtyřbodovým odstupem právě na Letenské. Ti tak měli skvělou šanci slávistům ještě více odskočit, což se jim výhrou 2:0 také podařilo.
„Tuším, že jsem na Spartě se Slavií nikdy neprohrál. Kdyby se tak stalo, tak bych půl roku vůbec nechodil po Praze," směje se ligový rekordman v dlouhověkosti i počtu vychytaných nul.
Vítězství Sparty se ovšem tehdy vůbec nerodilo lehce. A kdo ví, jak by derby dopadlo, kdyby Blažek nepředvedl jeden ze svých životních výkonů kariéry. Zrovna proti Slavii, v níž sice začínal, dlouhodobě k ní však má více než odměřený vztah.
Došek zlostně bušil pěstí do trávníku
Tehdy v bráně připomínal chobotnici, hlavně Adauto a Tomáš Došek z něj byli nešťastní. Druhý jmenovaný dokonce po jedné ze spálených tutovek zlostně bušil pěstí do trávníku, což nejlépe dokumentovalo slávistický zmar.
„Celý první poločas byla Slavia lepší. Měla několik šancí, ale gól z nich nedala. No a my pak po přestávce rozhodli," vzpomíná třiačtyřicetiletý Blažek, jak tenkrát dovedl sparťany až k titulu. Na Letné ho slavil celkem sedmkrát.
Pokud jde o jednotlivé zápasy, výhry v derby se Slavií pro něj vždycky byly nejvíc. „Je to euforie, jaká se nedá popsat. Nejdřív si ji vychutná člověk na stadiónu, a pak se jde projít Prahou, aby se všude ukázal," směje se Blažek.
