Článek
„Hraju v podstatě jenom NHL. Už odmalička jsem fandil Chicagu. Mám v něm hodně oblíbených hráčů, jako jsou obránci Duncan Keith nebo Brent Seabrook. Když tedy hraju na konzoli, tak jedině za Blackhawks," prozrazuje Kempný.
S ovladačem ke hře sice nevydrží sedět u televize dlouhé hodiny, když má ale čas, NHL si zapne. „Pustím si to třeba na hodinu, to mně bohatě stačí. Nejsem tak vášnivý hráč, abych držel v ruce ovladač celý den a nedělal nic jiného."
Největší vzrušení hodonínský odchovanec zažívá, když se do hry zapojí i jeho přátelé. „Hrát simulovaný zápas proti počítači se taky dá, není to ale taková zábava. Většinou se sejdeme s kamarády a uspořádáme společný turnaj. Uděláme si pohodu, otevřeme nějaké pivko a máme srandu," popisuje 25letý obránce.
Vítěz turnaje pak bere bank. „Vždycky je lepší, když se hraje aspoň o něco malého. Každý z nás pak zápasy intenzivně prožívá a probíhá mezi námi velká rivalita. Hrajeme třeba o nějaké jídlo nebo peníze. Žádné vysoké částky v tom ale nelítají," ubezpečuje Kempný.
Když má zhodnotit svou úspěšnost, chvíli se ošívá. Pak se ale přeci jen rozpovídá. „Proti počítači mě nebaví hrát na snazší obtížnosti, pokaždé si navolím tu nejnáročnější. Neříkám, že jsem úplně suprový hráč, ale musím se pochválit, docela mi to jde. Kamarády většinou porážím," směje se Kempný.
„Jenom u gólmana za sebe nechám chytat počítač, tak je to ale u sportovních her obvyklé," říká Kempný, který si ale na své premiérové mistrovství světa do Moskvy konzoli nepřivezl.
V příští sezóně už třeba nebude nastupovat za Chicago jen ve virtuální realitě. V Omsku mu totiž skončila smlouva a podle zámořských serverů o jeho služby jeví velký zájem právě Jestřábi. „Momentálně na to vůbec nemyslím, hlavně to nemá cenu. Snažím se soustředit jen na národní tým, abychom byli úspěšní a dělali lidem doma radost. A pak se uvidí," tvrdí Kempný.
