Nový formát ME? Bránění remíz a nespravedlnost. Polovina Evropy znamená devalvaci

„Platini si zajišťoval hlasy většího počtu zemí, ale čtyřiadvacet týmů, to je skoro půlka Evropy a nejkvalitnější kontinentální šampionát to devalvuje," kritizoval Franz Beckenbauer, další z fotbalových legend. Tehdy nikdo netušil, že Platini, jemuž zlomila vaz korupční aféra FIFA, nakonec bude rád, když dostane na zápasy alespoň „volňáska".

Hrací systém totiž umožňuje kalkulace. Za určitých okolností se dalo postoupit se dvěma body, nakonec byly potřeba tři, ale k postupu stačilo vyrovnané skóre, tedy tři remízy. Tomu u některých týmů odpovídal herní projev, když převážně bránily. „Šestnáct týmů bylo ideálních, hrál se mnohem ofenzívnější fotbal," tvrdil stříbrný z ME 1996 Vladimír Šmicer. Stejného názoru byl i kouč německých mistrů světa Joachim Löw. „Byly tu týmy, které hrály ultradefenzívně. Ale dělaly to dobře. Patřil k nim i Wales. Koncentrace na obranu je příčinou, že ve skupinách padalo málo gólů, ale defenzívní taktika se přenesla i do některých duelů vyřazovací fáze. To není pro fotbal dobře," zlobil se.

„Skupinová fáze byla divná, UEFA připravila stupidní hrací systémem. Nejde o menší týmy, ale o to, kdy je rozhodnuto. Některá mužstva čekala na svých základnách tři dny, než bylo jasno, jestli postoupí, či pojedou domů. Prohrajete úvodní dva zápasy a stejně máte šanci jít do dalšího kola. To je trochu nesmyslné," nebral si servítky německý útočník Lukas Podolski. Takto čekali Albánci, ale pobyt si museli prodloužit i přemožitelé Čechů Turci.

„Tituly na takových turnajích nevyhrává jen krásný fotbal. Víme o tom svoje. Zápas často rozhoduje jediný gól navrch a ten dát umíme," oponoval trenér Portugalců Fernando Santos. Jeho svěřenci nevyhráli v normální hrací době ani jeden z pěti zápasů, i tak hrají semifinále.

„Postup z třetího místa umožňuje kalkulace s remízami. Víc se bránilo, taktizovalo, proto padalo i málo gólů. Také herní vytížení týmů nebylo rovnoměrné. Když má někdo o dva dny odpočinku navíc, je to znát. Osmifinálový zápas je oproti minulému systému přídavek, a tím prodlužuje turnaj. Nepříjemné je i to, že tým dohraje skupinu a musí čekat několik dní, jestli postoupí," shrnul negativa kapitán stříbrného týmu z roku 1996 Miroslav Kadlec.

Na krátký odpočinek si stěžoval před osmifinále kouč Irů Martin O'Neill. Zatímco Francouzi odehráli poslední zápas ve skupině 19. června, Irové až 22. a osmifinále hráli 26. června. „Je to šité na míru Francouzům. Další jejich nespravedlnost vůči nám, kromě toho, že naši fanoušci dostali jen pět tisíc vstupenek z kapacity 59 000 sedadel v Lyonu. V utkání s Francií nám logicky docházely síly, na což soupeř spoléhal," čertil se O'Neill po vyřazení.

Paradoxně si systém brousil zuby i na Francouze: ti hráli čtvrtfinále s Islandem 3. července, zatímco soupeř pro semifinále 7. července, Němci, skončili o den dříve.