Hlavní obsah

Běhání versus věk aneb Nejsem už na to moc starý?

Praha

Věk, zvláště ten po čtyřicítce, už nám prý na výkonnosti mnoho nepřidá. Spíše naopak. Všude se setkáte se dvěma starými pravdami: Všichni stárneme. Všichni zpomalujeme. V zásadě je to pravda. Jenže empirické výzkumy ukazují, že pokles naší výkonnosti ani zdaleka nemusí být tak velký, jak jsme doposud věřili. Že by za vším byly jen výmluvy a naše vlastní pohodlnost?

Foto: Profimedia.cz

Se stářím můžeme klidně vyběhnout.

Článek

Jiná okřídlená pravda říká cosi o tom, že rychlost odchází jako první, vytrvalost jako poslední. Je to způsobeno úbytkem rychlých svalových vláken v pozdějším věku. A zatímco rychlá vlákna odcházejí, pomalá (ta vytrvalostní) zůstávají. Poměr těchto dvou se mění, to je přírodní zákonitost. Ani zdaleka to však neznamená, že by vaše svaly musely nutně atrofovat a nemohly naopak i růst. Vše je o tréninku. A vytrvalost, jak známo, může s rostoucím věkem naopak růst. Pokud vytvoříme vhodné podmínky.

Zamíchat kartami může ještě jeden faktor. Záleží také na tom, jak byly svaly využívány předtím. Pokud jste tréninkům nic moc nedávali a s opravdu propracovanou přípravou začali až v pozdějším věku, stejně můžete dosahovat skvělých výsledků, a to i co se týče rychlosti. Hodně rychlých svalových vláken s bídnou přípravou zkrátka nezvládne to, co méně vláken s přípravou špičkovou.

JAK ZŮSTAT VE HŘE I VE VYŠŠÍM VĚKU?
posilovat – Stárnoucí svaly potřebují silnější podněty pro zachování výkonnosti. Posilování nám také pomůže předcházet zraněním.
kompenzovat – Snažit se zaměstnávat pravidelně všechny svalové skupiny, zatěžovat je různým způsobem. Mít zkrátka nějaký ten doplňkový sport.
trénovat tvrdě – Nepolevovat v tréninku, jít do něj naplno den za dnem. (Zkuste třeba naše bleskové tréninky)
trénovat s mladšími – Pokud se nebudeme vyhýbat společnosti mladších, naše motivace poroste. Můžeme se vzájemně inspirovat a vzájemně podporovat. A udržovat mysl o mnoho let mladší než tělo.
užívat si to – Optimismus je zřejmě nedílnou součástí dobrého a zdravého stárnutí. Učme se jej, dokud můžeme!

Vzpomeňme třeba na Kima Collinse, který se na konci května tohoto roku stal historicky prvním čtyřicátníkem, který pokořil stometrovou trať v čase pod deset vteřin (9,93 s; v německém Bottropu). S dobrou přípravou může být věk „jen takové nepodstatné číslo". Ačkoli v jeho případě musela svou důležitou roli zahrát také genetika. Všichni přeci dobře víme, že sprinterem se člověk rodí, vytrvalcem se stává.

Některé nevyhnutelné procesy odehrávající se v našich tělech nezastavíme. Pokud na ně ale budeme správně reagovat, můžeme dosahovat výborných výsledků ještě v důchodovém věku. Známí běžci-důchodci se vesměs shodují v tom, co je opravdu důležité:

• správně jíst (zdravá, domácí strava s důrazem na proteiny)

• zachovávat si optimismus a pozitivní přístup

• tvrdě trénovat

Svaly stárnoucího člověka mají tendenci ochabovat. Je proto také nesmírně důležité cvičit sílu, posilovat, věnovat se i jiným, kompenzačním sportům. Svaly staršího člověka potřebují delší čas na regeneraci. Nutný je tedy také kvalitní odpočinek, regenerace, ale nejvíce spánek. I samotný trénink musí být propracovanější, promyšlenější. Chyby, které vám mladé tělo hravě odpustilo, mohou mít ve vyšším věku katastrofální následky. Už nestačí jen bezhlavě nabíhat hromadu kilometrů. Práce na stylu a rychlosti bude potřebovat více pozornosti. Více než na talent se starší běžci musí spoléhat na plánování a dobrou přípravu.

Reklama

Související témata: