Hlavní obsah

Běhání naboso IV. - Zázrak chůze

Praha

Než se člověk dostane k běhu, musí si projít nižšími vývojovými stádii pohybu. A to, co je nejbližším stupněm vedoucím k běhu, je nejelementárnější zdroj pohybu lidského těla ‒ chůze. V běžném životě bereme chůzi za tak samozřejmou věc, že nás ani nenapadne, že na ní může být něco špatně, a chyby se replikují i do běhu. Dnešní civilizovaný člověk nemá chůzi v pořádku. A může za to věc, která měla nejprve za úkol chránit nás a pomáhat nám.

Foto: Profimedia.cz

Běh naboso - přirozenost, kterou se musíme znovu učit.

Článek

Tím zlem je bota. Obuv s tvrdou a dosti tlustou podrážkou, s podpatkem, úzká, takže utlačuje nejenom boky chodidla, ale i nárty, vytvarovaná zevnitř tak, aby podepírala klenbu. Podepřená klenba nemůže pružně pracovat, v důsledku čehož ochabují vazy a svaly chodidla. Chodidlo je obrazem celého těla, a když ochabne ono, ochabne celý člověk. Kromě toho, že podrážka neumožňuje chodidlům nechat se terénem masírovat, nedovoluje se jim ani elektricky uzemnit. To je hodně důležité, protože se neustále pohybujeme v umělých nevodivých materiálech a naše „elektrické obvody" kontakt se zemí prostě potřebují. Většinu svého životního cyklu prožil homo sapiens bos. A u toho měl možná zůstat.

Málokdo ale zvládne naboso začít hned běhat. Mnohem příjemnější a příznivější bývá většinou začít s bosou chůzí. Člověk při ní nemá pocit, že chodí po zemi, ale že země chodí spolu s ním, jde mu naproti, vstříc. Kromě toho, že cítí terénní nerovnosti, musí dávat pozor, kam šlape, je tedy zcela v přítomném okamžiku a nemůže myslet na blbosti.

Kromě bot je pro lidské tělo velké neštěstí i dnešní dlouhodobé vysedávání u počítače. To je tak silný zásah do strukturální rovnováhy, že se to samozřejmě projeví i při chůzi a běhu. Stěžejní místo, kde se tato nepříznivá změna projeví, je bedrokyčelní oblast. Na začátku pohybu vpřed se hlava trošku předsune dopředu, záda se ohnou a chodidla dopadají na patu. Všechny tyto znaky mají nepříznivý dopady na chůzi i běh. Předsunutá hlava se po určitém čase projeví bolestmi ramenních pásů nebo dokonce samotné hlavy. Ohnutá záda stlačují obratlové segmenty hrudní páteře, což omezuje činnost srdce a dýchání a inervaci vnitřních orgánů. Dopad na patu je nepružný, rázy se přenášejí do kloubů a při dopadu na patu došlapujeme mimo těžiště, což je na úkor stability, hlavně v kluzkém terénu. Navíc je proti směru, kterým se pohybujeme, takže potřebujeme hodně energie na zvednutí těla a přehoupnutí se přes chodidlo až po odraz špičkou.

Je třeba procvičovat pozici s napřímením těla s hlavou v hrdé pozici. Svaly kolem celé páteře jsou uvolněné a neomezují vnitřní orgány. Dopad je pružný na přední část chodidla a je přibližně pod těžištěm těla, což přináší neuvěřitelnou stabilitu i na kluzkém terénu.

Július Pataky
• reflexní terapeut s 25letou praxí
• naboso 22 maratonů, 20 půlmaratonů a tisíce bosých tréninkových kilometrů po lese

Jediná nepříjemnost, která doprovází změnu stylu pohybu, je v tom, že chvíli ‒ a může to být týden nebo i několik měsíců ‒ bolí lýtka a achilovky. Podobné projevy se objevují i při používání tzv. minimalistických bot. Jde zkrátka o to, že jsme po dlouhá léta chodidla nevyužívali vhodným způsobem a chvíli bude trvat, než dojde k nápravě. Pro člověka zkrouceného civilizací nestačí pouze zout boty nebo použít minimusky. Musí k tomu ještě vědomě přelaďovat tělo do vzpřímené pozice každodenním tréninkem.

Nečekejte od sebe ihned nějaké mimořádné běžecké výkony. Jde spíše o zachování si schopnosti chodit a běhat až do vysokého věku. U lidí ze starší generace, kteří v dětství ještě neměli poškozenou strukturální rovnováhu botami, můžeme sledovat krásné vzpřímené držení těla a v pohybu velkou vytrvalost.

Reklama