Článek
Co řekl trenér Jarolím po nedělním utkání se San Marinem o svém případném odvolání?
Kvalifikace skončila a lepší by nejspíš bylo zapomenout. Patnáct bodů je žalostně málo.Třetí příčka a z ní plynoucí účast ve druhé lize chystané evropské Ligy národů představuje slabou útěchu.
Druhý koš jako dobro
„Ale ve druhém koši jsme, což je důležité. Vždyť s tím jsme do posledních dvou kvalifikačních zápasů šli. Získat šest bodů a do druhého koše se dostat. Ať už budu u reprezentace pokračovat či nikoli, je to dobře pro český fotbal," nacházel reprezentační kouč Karel Jarolím alespoň nějaká pozitiva na závěru zbabrané kvalifikace.
„Skočili jsme do ní rovnýma nohama, nebylo moc času na přípravu, příčin nezdaru bylo prostě víc. V úterý je budu analyzovat na výkonném výboru," netajil trenér zklamání, že svou misi nedotáhl alespoň k baráži.
„To největší zklamání už mám za sebou. Prožil jsem si ho v Belfastu po prohře se Severními Iry, kde jsme přišli definitivně o šanci na postup. Teď už nemohu být zklamaný víc," přiznával Jarolím, že největší hořkost už strávil.
Čekání na úterní ortel
Teď čeká, jaký ortel nad ním vyřkne strahovská generalita. „Nerad odcházím od rozdělané práce. Mužstvo si prochází jistým vývojovým procesem, někam se pohnulo a je v lepším stavu, než jsme ho přebírali," jen naznačil, že by pokračovat u reprezentace chtěl.
„Nyní bude relativně víc času, než když jsme přišli k národnímu mužstvu my. Vždyť řada hráčů v reprezentaci skončila, do začátku kvalifikace zbýval měsíc, čas hrál proti nám. Teď bude prostor tři čtvrtě roku na další práci, na to, aby se mužstvo do další kvalifikace stabilizovalo. A ono už ze sedmdesáti osmdesáti procent stabilizované je," vracel se Jarolím letmo ke skončené kvalifikaci i své vizi do budoucna.
„Ale dál už se k budoucnosti vyjadřovat nebudu," kvapně dodával vědom si toho, že v úterý může být všechno jinak.
