Článek
Půl roku od červnové valné hromady uběhlo a vy jste tady s šéfem agentury STES zase, abyste se ucházeli o vládu nad českým fotbalem. To tolik toužíte po předsednickém křesle? To vás neodradil pat, jímž skončilo předchozí hlasování, takže jste nebyl zvolen ani vy, ani váš konkurent Martin Malík?
Nelze hovořit o touze, ale neodradil mé podporovatele, což bylo nejpodstatnější. A hlavně - údobí mezi valnými hromadami je třeba vnímat jako kontinuální proces, jímž celý český fotbal za šest měsíců prošel.
Znamená to, že jste se ani chvíli nerozmýšlel, zda jít do voleb zase?
Samo sebou, že jsem nebyl rozhodnutý hned 3. června a také jsem zvažoval, zda kandidaturu znovu podat.
Očekával jste stejně jako váš konkurent Martin Malík, že se objeví nějaký další uchazeč aspirující na funkci předsedy? Že se vynoří persona, za kterou půjde celý český fotbal v jednom šiku, protože bude mít za to, že je tím pravým?
Já hlavně doufal, že se nevynoří někdo typu pana Duby, jako tomu bylo před minulou hromadou v červnu.
Šéf STESu ale nemínil jen tak někoho třetího do hry, ale skutečnou osobnost. Třeba bývalého fotbalistu, který má jméno, patřičnou reputaci a renomé. Proto vyčkával a teprve když se nikdo podobný neobjevil, postavil se proti vám zase on.
Spekulace spojující předsednické křeslo v našem fotbale s osobnostmi, jakou je třeba Pavel Nedvěd, se objevují kontinuálně, ale je třeba pracovat s realitou. A ze současné reality vzešlo, že se o místo předsedy ucházíme s Martinem Malíkem zase my dva.
| Fotbal by si měl předsedu vychovat |
Vám by nebylo po chuti, aby se fotbalovým šéfem v tuzemsku stala nějaká hráčská legenda? Vždyť třeba v sousedním Polsku se prvním mužem stal Zbygniew Boniek a funguje to...
Předsedové evropských asociací se rekrutují z nejrůznějších fotbalových spekter. Jsou to bývalí hráči, jako třeba zmiňovaný Boniek v Polsku, kluboví funkcionáři, jako bývalý dlouholetý prezident Ajaxu Michael van Praag v Nizozemsku, ale jsou to třeba i právníci, čehož dokladem jsou předseda UEFA Aleksander Čeferin nebo šéf FIFA Giovanni Infantino. Neexistuje prostě mustr, odkud by měl předseda přijít, osobně však zastávám názor, že nemůže jít o Marťana, který přistane odněkud z vesmíru. Fotbal by si ho měl vychovat a ze svých řad vygenerovat, protože plejáda nároků na předsedu národní asociace je obrovská. Od UEFA, FIFA, ČUS, ČOV, partnery, média, přes profesionální a amatérský fotbal až po řízení samotného svazu, což musí představovat jasnou prioritu.
Vy kontakty a vazbami na UEFA i FIFA disponujete, jako někdejší generální sekretář máte i zkušenosti s řízením asociace. Myslíte, že by na tuto nabídku mohli a měli delegáti slyšet, když červnová vlna emocí opadla a volby by mohly proběhnout v racionálnějším duchu?
V to doufám... Červnová valná hromada byla jen vynucenou reakcí na předchozí události vyvolané zadržením a veškerým děním kolem bývalého předsedy Miroslava Pelty. Před prosincovou valnou hromadou se nabízel prostor k jednání, k tomu, aby si všichni v českém fotbale věci důkladně promysleli a lépe se v nich orientovali.
A vydali se směrem, který nabízíte vy? Aby přijali filosofii, kterou preferujete?
Nabízím jim jen to, o čem jsem bytostně přesvědčen. Fotbal si musí nastavit takový systém, aby měl možnost generovat finanční zdroje od státu a komerčních partnerů za jakékoli situace a bez ohledu na to, zda byl předsedou Pelta nebo jím bude Fousek, Malík nebo Nedvěd
Tím ovšem zcela popíráte cestu, kterou razil dnes už expředseda Pelta, na němž finanční zdroje pro fotbal stály a s nímž i padly. Ostatně, on přece s oblibou říkal, že je předsedou silným na zdrojích a že je jediný, kdo dovede peníze sehnat.
Myslím, že pro fotbal bude dlouhodobě mnohem bezpečnější mít primárně pevně vytvořený systém i strukturu a nabízet důvěryhodný produkt, a teprve potom dosazovat do systému lidský faktor, byť i ten samozřejmě co nejkvalitnější...
| Ve slepé uličce zůstat nemůžeme |
Jenže v minulém období tomu tak nebylo, což ještě víc umocnilo nedůvěryhodnost a špatnou image, kterou český fotbal má. V očích veřejnosti, státních úředníků, ale i spousty komerčních partnerů. A toto renomé se bude těžko měnit.
Ale změnit ho musí, protože pokud se asociace a celý fotbal nestane důvěryhodným a respektovaným subjektem, zůstane dál ve slepé uličce. Bude mít pořád svázané ruce, protože současné způsoby chování a jednání ho budou pořád těžce handicapovat. Nevím, jak dlouho ještě můžeme onou slepou uličkou kráčet. Rok? Dva? Pět? Jednoho dne se ale stejně bude muset český fotbal vrátit na křižovatku a vyrazit jiným směrem.
Shrnuto a zjednodušeně řečeno - jde o střet dvou filosofií, mezi nimiž si teď musí český fotbal vybrat.
Volil bych spíš slovo souboj, který se odehrává navíc ve dvou rovinách. Momentální problém českého fotbalu spočívá totiž v tom, že řeší dvě věci zároveň. Ví, že by měl zvolit předsedu, neboť si uvědomuje, že současné bezvládí nemůže trvat donekonečna, zároveň svádí určitý filosofický zápas o naturel fotbalu, jeho směrování a budoucnost.
Tudíž podle vás nikoli střet mezi Moravou, kde máte výraznou podporu vy, a Čechy, jež stojí na straně Malíka?
Tak je to sice často prezentováno, ale podstata je jinde. Fotbalová Morava na zmiňovaný směr a filosofii, která vyvede fotbal ze slepé uličky, hodně slyší. Navíc má onu slepou uličku personifikovanou s osobami, jež jsou nositeli modelů, o nichž jsem se zmiňoval. A když k tomu připočteme její majoritu danou komorovým uspořádáním zakotveným do současných stanov, proti níž se část Čech staví, vzniká z toho střet.
Souboj, v němž nejspíš každý bude hájit svou cestu, takže se může dost dobře stát, že opět nebude mít vítěze ani poraženého.
Pochopitelně že jde o běh na dlouhou trať, protože bude třeba mnoha změn. Ale i v Čechách jsou lidé, kteří na změny slyší a volají po nich.
Jenže je jich menšina. I proto, že volební mechanismus delegátů valné hromady je vlastně postavený naruby.
To je další věc. Namísto toho, aby teď proběhly jakési fotbalové primárky od okresů po kraje, které by mohl kandidát na předsedu - a je jedno zda Malík nebo Fousek - ovlivňovat, seznamovat při nich členy se svou filosofií a prioritami a přitom preferovat funkcionáře přemýšlející stejně, jako on, budeme volit opačně. Vedení a předsedu, což není geneze, kterou by měly volby mít. Je to důsledek mimořádnosti květnových a červnových událostí – jinak je v předpisech svazu na posloupný kalendář voleb nejdříve v okresech, pak v krajích a nakonec na celostátní úrovni pamatováno.
Nezaznívají z podtextu vašich vět obavy, že zákulisní vládce nad českým fotbalem Roman Berbr drží své delegáty v šachu, což jeho spojenci Martinu Malíkovi nahrává a pro vás to před volbou představuje citelný handicap?
Pokud se rozložení hlasů týče, o handicap samozřejmě jde, ale já ho jako handicap nevnímám. Z dlouhodobého hlediska o handicap nejde.
Vede vás k tomuto mínění červnová valná hromada, která ukázala, že ani Berbr si vždy neprosadí svou a není zase až tak všemocný?
Nikoli, mé přesvědčení pramení z toho, že fotbal nemá do budoucna jinou cestu.
Váš protikandidát Martin Malík má ovšem v rukou jako trumf nejen spojenectví s Berbrem, který ho preferuje, ale i peníze, jimiž jako šéf STESu vládl a vládne. A to je pro fotbal silný argument.
Určitě to pro něho výhodu představuje, což není kritika, ale objektivní fakt. Stejně jako konstatování, že se z titulu své funkce zúčastňoval všech důležitých jednání výkonného výboru, ligového shromáždění i dalších rokování a věcí, jež já sledoval a zúčastňoval se jich jen zvenčí. Nebrečím, natož abych si stěžoval, beru to jako fakt.
Ale marná sláva, fotbal na peníze slyšel a vždy slyšet bude. Jedno, zda na peníze od státu, či od komerčních partnerů...
Tok státních peněz do sportu, a tudíž i fotbalu prošel určitou katarzí, která byla způsobena politickými volbami, změnou vlády, a tudíž i způsobu řízení, protože se zatím neví, dokdy finance bude dál rozdělovat ministerstvo a odkdy uvažovaná agentura pro sport. Budou se jistě měnit i objemy peněz, které dočasně poklesly a teď předpokládám, že zase stoupnou. Pokud ale bude mít stát ve vínku a vláda v programovém prohlášení péči o sport, od vrcholového až po rekreační, myslím, že budou vystavěny dostatečné předpoklady, abychom se o státní peníze ve fotbale nemuseli bát. Ať už programů bude osm nebo bude systém rozdělování vypadat úplně jinak. A pak je na nás, abychom s nimi dokázali adekvátně hospodařit, což je o konkrétních projektech fotbalového asociace i o přerozdělování peněz dovnitř fotbalu.
| Bonitu fotbalu nelze odtrhnout od image |
Jenže jsou tady i peníze od komerčních partnerů.
Komerční bonitu fotbalu nelze slepě odtrhnout od image, kterou má. Sponzoři bedlivě sledují, jak si stojí fotbal v očích politiků, veřejnosti, médií, to znamená skupin, které sice nevolí na valné hromadě a primárně neovlivňují dění uvnitř fotbalu, ale v žádném případě od nich nelze abstrahovat. Ve fotbale je sice celá řada lidí používajících heslo, že ulice nevolí a hlásajících, že fotbal přežije všechno, ale ono tomu tak není. I to je třeba si uvědomit.
Fotbal ale bude chtít od vás slyšet třeba i to, jak byste si při jednání s ministerskými úředníky počínal, kdybyste byl zvolen předsedou, kolik peněz byste pro něj zajistil a jakou cestu byste razil.
Ať fotbal povede kdokoliv, musí jako představitel největšího sportu v této zemi postupovat společně s ostatními sporty tak, aby financování bylo důstojné a nikoli abychom v evropském žebříčku figurovali až jako třetí od konce a za námi byl jen Kypr a Malta. Chápu samozřejmě hlasy volající po tom, aby pozice sportu byla co nejsilnější, ale přidávám, že financování sportu musí být především důstojné a garantující transparentní systém přerozdělování peněz. To proto, abychom se vyhnuli některým lapsusům z minulosti. Jde tedy o dva kroky - o nastavení systému ze strany státu, případně ministerstva nebo agentury, ale zároveň i o transparentnost přerozdělování peněz v rámci fotbalové asociace.
Už několikrát jsme narazili na osobu Romana Berbra, jenž de facto vládne českému fotbalu a který se znovu uchází o místopředsednické křeslo. Dovedete si představit, že valná hromada proběhne, oba vás zvolí a vy budete muset spolupracovat?
Nikdo z nás ještě nebyl zvolen, takže jde o otázku čistě hypotetickou. Delegáti v Čechách, na Moravě, stejně jako ti zastupující ligu znají naše filozofické zaměření. Je to otázka hledání jistých kompromisů. V některých věcech kompromis na místě je, v jiných ne. I proto teď samozřejmě obě komory zvažují svůj postup. A protože do valné hromady ještě nějaký den zbývá, uvidíme, jak se situace vyvine.
Mátě obavy, že ani po diplomatické misi zástupců UEFA a FIFA by nemusel být nový předseda zvolen?
Náš fotbal podle mého osobního názoru nevyčerpal dosud všechny možnosti, jak vyřešit otázku volby předsedy. Existuje český návrh na změnu stanov, na stole je moravský, probíhá spousta jednání, diskutovat se bude i na valné hromadě a těžko mohu předjímat, co se podaří schválit a co nikoli. Podstatné je, že věci řešíme a chceme řešit, což jsme zástupcům UEFA a FIFA dali najevo i tím, že česká a moravská komora deklarovaly, že se chtějí pokusit zvolit předsedu. Vždyť v celé řadě svazů takováto situace, kdy neměli předsedu, po dobu několika měsíců panovala a nebyla to žádná tragédie. A třeba i UEFA neměla nějakou dobu předsedu, protože po suspendování Platiniho bylo potřeba věci prodiskutovat a zákonitě trvalo řadu měsíců, než se vyprofilovali dva kandidáti, z nichž pak byl na kongresu zvolen předseda nový. Mezinárodní federace bychom měli používat jako pozitivní mediátory a objektivně, nikoliv jednostranně je informovat, ale nikdo by se neměl lacině a účelově pokoušet rozhodčího oblékat do dresu hrajících mužstev.
I o tom budete v úterý v Nymburce před delegáty valné hromady mluvit? Co jim ještě nastíníte kromě toho, o čem jsme mluvili? Máte nachystané nějaké eso, kterým svého protikandidáta trumfnete?
Nějakými planými sliby harašit nemíním, stejně jako jsem jimi neharašil v červnu. Slibování vzletných finančních objemů do fotbalu, to prostě není na pořadu ne. Má fotbalová filosofie je o cestě, při níž bychom měli opustit onu slepou uličku, vrátit se na křižovatku a vydat se směrem, který garantuje perspektivu a budoucnost.
