Hlavní obsah

Vítková v cíli stíhačky drkotala zuby. Sedmé místo bere

Michal Osoba (Pchjongčchang)Sport.czPrávo

Žhavá kandidátka na medaili se musela spokojit se sedmou příčkou. Česká biatlonistka Veronika Vítková po bronzu v sobotním sprintu mířila na stupně vítězů na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu i v pondělní stíhačce. Dvě chyby při poslední střelbě však útok na druhý cenný kov zhatily.

Foto: Toby Melville, Reuters

Veronika Vítková na trati stíhacího závodu.

Článek
Fotogalerie

„Celkově to na trati z mé strany nebylo ideální," připustila devětadvacetiletá závodnice, když s drkotajícími zuby krátce po projetí cílem mířila do olympijské vesnice. „Ale zima bylo to poslední, co by mě trápilo," nevymlouvala se na jedenáct stupňů pod nulou a ostrý vítr.

Necelých čtyřiadvacet hodin před startem pondělní bitvy prožila česká reprezentantka nejslastnější okamžik kariéry, když převzala první medaili z velkého individuálního závodu. Hned si však posteskla, že životní úspěch přinesl i obrovský výdej energie.

„Nevím, jestli se projevil náročný program po sobotním bronzu ve sprintu," krčila rameny Vítková po sedmé příčce ve stíhací bitvě. „Faktorů mohlo být mnohem více," přemítala. „Ale je fakt, že celkově jsem nedokázala jet nějaké velké tempo. Nezrychlovala jsem, ani nezpomalovala. Přišlo mi, že to byla jedna rychlost," promítla si Vítková průběh stíhacího závodu. „Nemyslím si, že by problém byl v běžeckém výkonu," krčil rameny reprezentační trenér Ondřej Rybář.

Čtvrtá střelba? Nejhorší okamžik závodu

Po první střelecké položce, kde nechybovala, se Vítková držela na medailové pozici. Když na střelnici zalehla podruhé, minula jednou. „Vítr byl hodně nepříjemný. Na střelnici jsem musela dlouho čekat, něco jsem tam proležela, a i přes ten ztracený čas jsem stejně absolvovala jedno trestné kolo," brblala.

I tak držela pátou příčku. „Dlouho se mi nepodařilo, abych ležky takhle zvládla. Jsem si celkově ve střelbě jistá. Když udělám nějakou chybu, tak o těch ránách vím. Možná, že tady hraje roli i vítr. Proto jsou asi horší položky ve stoje," analyzovala první polovinu závodu Vítková.

Když přijela na střelnici potřetí, byla při položce ve stoje stoprocentní. A odjížděla na třetí příčce. Jenže při poslední střelbě dvakrát chybovala. „Nejhorší okamžik závodu," posteskla si.

Rány vypadly ven

„Tlak bitvy o druhou medaili jsem si nepřipouštěla. Snažila jsem se střílet na jistotu. Ani mi nepřišlo, že by to měla být nějak rychlá položka. Bohužel ty rány vypadly ven a já musela na dvě trestná kola," říkala Vítková.

I tak dokázala na promrzlé tváři zakryté tejpy s nápisem Czech team vyloudit úsměv. „Nemůžu být nespokojená, protože ze dvou závodů mám sedmé místo a bronz," lebedila si nad vstupem do olympijských bitev Vítková, jejíž reprezentační kolegyně Jislová s Davidovou se propadly až do třetí desítky a Puskarčíková dokonce finišovala dvaačtyřicátá.

Reklama

Související témata: