Článek
1. Netrénuji na konkrétní závod. Trénuji, jak se mi zachce. A někdy se mi taky nechce, a tak netrénuji.
2. Nejdu na krev, ani v tréninku, ani při závodě. Lapat po dechu mohu, až se budu topit v moři. Ale dobrovolně? Ne! A sama vím, že na dno nás stejně nejlépe pošle sám život. Dobrovolně se tam posílat nebudu.
3. Příprava na první maraton? To radši nebudu ani zveřejňovat. Měsíčně jsem měla naběháno to, co většina lidí za týden.
4. Jídlo před maratonem? Stejně jako před každým závodem, stejně jako před každým během, stejně jako každý jiný den. Žádné energy tablety, žádné energy drinky, žádná chemie. Neberu, nepiju ani nijak jinak nepožívám.
6. Rekonvalescence? Poslouchám své tělo. Žádné předepsané odpočinky. Žádné, že musíte druhý den běžet a třetí odpočívat. Každý jsme jiný, každý máme jiné srdce, jiné nohy, jiná kolena, jiné boty, které mohou způsobit puchýře. A tak jen naslouchám svému tělu a poslouchám ho.
7. Nemusí platit, že vás maraton odepíše a zničí na X, popř. XY dní. Nebojte se toho, nedejte na strašení. Dejte na těšení. Je to úžasné a negativní následky nejsou, jsou jen krásné zážitky a ty opravdu stojí za to zažít!
8. Miluji běh, ale nepatří na první příčky mého života. Běh patří na první příčky v oblasti sportu a trávení volného času. Běh není jediný sport, kterému se věnuji. Bez zbylých sportů bych nedokázala běhat pouze s běžeckými tréninky.
9. Sport není jediný motor. Bez kvalitní stravy a jídla bych nedokázala běhat pouze s pozitivním přístupem ke sportu. Motor by byl trénovaný, ale neměl by kvalitní palivo.
10. Miluju běh, protože mi dává svobodu. Miluju život, protože si svobodně volím, jak a s kým ho prožívám.
