Hlavní obsah

Z chudoby a drsných hor se vydrápala na vrchol. Šmahem drtí svět

Pokud vám chybí inspirace, zkuste si vzít jednu z chudé části světa, z Nepálu od dívky, která se proběhala až na jednu z nejlepších ultramaratónek na světě. Přitom Mira Rai neměla žádnou speciální přípravu, jen žila v horách. Díky tomuto letitému stylu života od loňského roku slaví úspěchy.

Foto: Facebook: Mira Rai

Mira Rai vyrostla v Nepálu, kde nabrala svoji fyzičku a dovednosti.

Článek

Před pár týdny vyhrála Mira závod Mont-Blanc na osmdesát kilometrů, který je uznávaný jako jeden z nejvíce technických a náročných závodů ve Francii. Zvládla ho za 12 hodin a 32 minut. Za tento počin ji blahopřál i bývalý premiér Baburam Bhattarai. Celkem během své krátké kariéry absolvovala osmnáct závodů, třináct jich vyhrála, pouze jednou se nedostala mezi první tři.

Trénuje tvrdě, její denní režim je rutina, ale slaví úspěch. Ráno brzo vstává a běhá 10 - 12 kilometrů, to samé večer. K tomu přidává horolezectví a jezdí na kole. Běhání ji baví a má i radu pro další. „Příležitost je jako list na řece, pokud ho nechcete chytit dost rychle, pak je navždy pryč!"

Její sportovní cesta začala na himalájském outdoorovém festivalu při závodě na padesát kilometrů v Káthmándú v březnu 2014. Vyhrála bez větších příprav. Pokračovala a zvítězila na Mustang Trail, závod který se konal následující měsíc. Když se podívala za hranice Nepálu, také slavila úspěchy. Její vítězné řádění nekončilo - Sellaronda Trail Race (57 km) a Trail Degli Eroi (83 kilometrů). Také vyhrála 50 kilometrů Ultra Marathon Mountain, závod v Hong Kongu. Od té doby je závodnicí, která je očekávána jako jedna z velkých favoritek.

Chodila pro vodu, sbírala krmivo pro zvířata

Jako malá neměla moc zájem o domácí práce, tak jí její matka dávala fyzické úkoly - například musela nosit vodu z řeky, což bylo údajně dvě hodiny dolů a tři nahoru. Nosila pytle rýže na trh. Dospívala doslova za pochodu, aniž by si uvědomovala, že trénuje.

„Vyrůstala jsem v odlehlé vesnici, chodila jsem po cestách, sbírala jsem krmivo pro zvířata, dřevo. Pokud jsem chtěla vidět kamarády, musela jsem za nimi dojít. Do školy to samé, musela jsem vždycky někam chodit. Když jsem byla mladší, nebyly u nás žádné obchody. Máma musela jít třeba dva dny, aby nakoupila sůl a základní věci. Potřebovala někoho, kdo by s ní chodil, tak jsem šla," přiblížila svůj příběh pro trailrunningnepal.org.

Nyní už není tou chudou dívkou z hor, už má i sponzory, ale nic nemá zadarmo. Výsledky si musí vyběhat sama. „Cítím se opravdu dobře. Líbí se mi být v přírodě, zkouším dělat to nejlepší. Učím se, jak se zlepšit, užívám si výzvu a tvrdou práci."

„Život je krátký, chci udělat něco dobrého a získat jméno dívkám a klukům z naší země. Doufám, že závody na mezinárodní úrovni pomohou lidem vědět více o Nepálu. Bez sponzorů bych neměla šanci. Nyní mám důvěru a můžu pracovat na tom být nejlepší," má jasno Mira Rai o svém cíli.

Reklama

Související témata: