Hlavní obsah

V 72 letech je k nezastavení. Žena oplývá nevídanou vitalitou

Judy Fisherová má 72 let, v nohách sto maratónů, přesto nemá v plánu zpomalit. V tomto věku odvážné prohlášení. Rozběhla se v roce 1982 a stále nekončí. Před pár měsíci zaokrouhlila své snažení v Portlandu na jubilejní stovku, dosáhla času jen 12 minut přesahující čtyři hodiny. Na tyto roky velmi slušný čas. Pokud by se vzalo srovnání ve věkové kategorii 35-39 let, byla by rychlejší než 349 běžkyň ze 464, které v Portlandu běžely.

Foto: thenewstribune.com

Judy Fisherová má 72 let, v nohách má sto maratónů.

Článek
Fotogalerie

Přestože je rychlá, úspěšná, je také skromná. Snad to bude i tím věkem. Na závody cestuje se svým mužem Brucem. Říká, že běhá, protože miluje sport a lidi. Dále posílá svoji energii do světa, nepřestává.

Maratónskou premiéru si zapsala v Honolulu. V roce 1997 dokázala uběhnout 106 mil za 24 hodin. Také má ráda lezení a cyklistiku. Je členkou několika běžeckých skupin, běhá 8 mil denně a účastní se až 70 závodů za rok. Kdo mladší tohle vydrží? I přesto se jí vyhýbají zranění. Má snad nějaký trik, kterým ovládá své tělo?

„Ne, jsem vegan, nevím, jestli to má s tím nějaké dočinění. Závodím téměř každý víkend. Jsem šťastná, že jsem zdravá, bez zranění," svěřila se serveru thenewstribune.com.

Před třiceti lety přestala jíst maso, bojovala za práva zvířat. Šlo o její postoj, etiku. Jinak ale žije běháním. „Běhám závody na pět a deset kilometrů, mám za sebou dvanáct ultra tratí jako součást stovky maratónů. Ráda bych zkusila ultra znovu, vždycky mě to bavilo, je to opravdový test," překvapila žena se svými plány. Věk nebere moc v potaz.

V posilovně se jí nelíbí

Maratón číslo sto jí ale zůstane v paměti. Běžela v Portlandu, tam, kde to má ráda. „Je to jeden z mých nejoblíbenějších maratónů. Je tam dobrá organizace, legrace, navíc tam není obtížná trať," řekla Fisherová, která už má naplánovanou další běžeckou královskou disciplínu. Ta proběhne 2. dubna.

Jelikož má hodně zkušeností, už jí předstartovní horečka a nervozita nedělá problém. Ona prostě miluje být venku a běhat. „Chodila jsem do posilovny, ale nelíbí se mi tam. Myslím, že každý chce vyjít z domu ven a dýchat čerstvý vzduch, pokud to je možný," dodala běžkyně, která chce běhat tak dlouho, jak to jen půjde. „Mám potom vždy pocit z dobře vykonané práce, také to je legrace." A pak že běhaní je nuda.

Reklama