Hlavní obsah

Extrémní jeptiška drtí ironmany jako nic. S úsměvem na rtech

Tak často slýcháme, že vše je o pozitivním myšlení, až si začneme myslet, že slyšet znamená i aplikovat. Ale kdo z nás ho skutečně má? Kromě božích slov naslouchá „Železná jeptiška“ také všemu optimistickému. Těžko by se stala světově nejstarším závodníkem na tratích klasického ironmana, kdyby tak nečinila. Své dnes 86leté tělo dokáže protlačit nejtěžšími extrémy. Ale možná má přeci jen nějaký ten doping navíc. Že by v tom měla prsty neviditelná ruka boží?

Foto: Profimedia.cz

Železná jeptiška - vždy s optimistickým úsměvem na tváři.

Článek

Sedm let trvalo řádové sestře Madonně Buder, než se dopracovala ke klasickým tratím opravdového ironmana na Havaji, tedy 3,86 kilometrům plavání v moři, 180,25 kilometrům v sedle kola a 42,195 kilometrům běhu. Tehdy na jednom ze seminářů potkala kněze, jenž závodil v běhu a běh považoval za cestu k harmonii mysli, těla a duše. Navrhl sestře Buderové, aby začala běhat kvůli duchovnímu obohacení. Sestra souhlasila.

V 52 letech k běhu přidala ještě plavání a jízdu na kole. A k bohu se přidala ještě jedna vášeň ‒ triatlon. Dodnes absolvovala kolem 350 triatlonů, u téměř padesátky z nich šlo o klasické ironmany. Sestra Buderová snad ani nemůže mít jinou přezdívku než „Železná jeptiška".

Poprvé se postavila na trať klasického ironmana ve věku 65 let. O deset let později se stala nejstarší ženou účastnící se tohoto drsného triatlonového závodu. A konečně v 82 letech nastolila svou světovládu jako nejstarší účastník série ironmanů vůbec. A ještě dnes, ve věku 86 let si na trať troufá.

Kdo by si ale myslel, že šlo vždy všechno bez problémů, mýlil by se. Řádová sestra se musela vyrovnávat i s diskvalifikací kvůli nedodržení časového limitu o několik vteřin, s četnými frakturami i problémy s vybavením. Ale jak sama říká: „Jedinou chybou, kterou můžete udělat, je nezkoušet to. Samotná snaha je úspěchem!"

Snad nikdy neuvidíte Železnou Madonnu bez úsměvu na tváři. Říká, že svůj přístup k věcem i životu si nosíme stále s sebou. A pokud myslíme pozitivně, i z nedobrých věcí můžeme získat něco pozitivního. Její návod, o nějž se dělí s mladšími sportovci, je velmi jednoduchý: „Každý maraton sestává z jednotlivých kroků."

Považujete se za sportující optimisty?
Ano, samozřejmě, za co jiného?
45,3 %
Sportující možná, optimista ale asi nejsem.
12,4 %
Optimista možná, ale sportující asi nejsem.
28,5 %
Už mě tyhle otázky štvou! (=Jsem nesportující pesimista.)
13,8 %
Celkem hlasovalo 501 čtenářů.

Reklama