Hlavní obsah

Jitrocel kopinatý – nenápadný zázrak nejen pro běžce

Vanda Kadeřábková-BřezinováSport.cz

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) je velmi známou bylinkou s mnohostranným využitím. Najdete jej snad na každé louce, u cest i na zahradě, když si zrovna nepěstujete čistý anglický trávník. Poznáte jej také snadno. Má až 20 centimetrů dlouhé listy v přízemní růžici a květ, který zralý vypadá jako malinká šištička. Aby to bylo o jitroceli vše, povíme si ještě, jak jej poznat od jeho příbuzných, též rostoucích u nás.

Foto: Profimedia.cz

Jitrocel kopinatý obsahuje ze všech druhů této rostliny nejvíce účinných látek.

Článek

Jitrocel větší (Plantago major) má listy širší, okrouhlé a zdaleka ne tak dlouhé, je také nižší, jeho květenství je naopak delší a není dohněda a jitrocel prostřední (Plantago media) je někde mezi tím. Oba by nám sice neuškodily, ale ani nepomohly – účinných látek mají daleko méně než právě jitrocel kopinatý.

Listy jitrocele obsahují slizové látky, kyselinu křemičitou a citronovou, vitamin C, třísloviny, hořčiny, soli draslíku, glykosid aukubin a enzymy. Majitelé věčně zahleněného dýchacího potrubí si mohou pořádně oddechnout, či spíše odkašlat: Díky slizovým látkám působí extrakty z listů proti kašli, rozpouští hlen a zklidňuje podrážděný krk.

Jitrocelové listy se dají sušit pro výrobu domácího čaje na kašlavé období, a jako každá planá zelenina také zpracovat do salátů nebo na posypání vařených brambor. Není to ale všechno. Mladá květenství, dokud jsou ještě měkká, jsou rovněž jedlá – jen tak, ale můžete si je naložit podobně jako kapary. Nejlepší listy k přímé konzumaci jsou ty mladé, ze středu růžic, ještě před květem – jsou křehčí. Jinak pozor při sušení, aby nezčernaly. Sušíme při teplotě do 40 stupňů nebo v tenké vrstvě ve stínu. Glykosid aukubin je v tomto ohledu taky křehčí.

Je libo sirup, nebo med?

Z omytých a pokrájených listů jitrocele si můžete udělat na zimu med a sirup. Na jitrocelový sirup potřebujete na 1 kilogram listů, 1 litr vody a 340g hnědého cukru. Vhodíme do hrnce, zalijeme vodou, přidáme cukr a vaříme na mírném plameni tak dlouho, dokud se směska nepromění na hustý sirup. Ještě teplý sirup nalijeme do připravených lahví či sklenic a uzavřeme je. Protože u přírodního domácího vaření nepoužíváme konzervanty, uložíme jej nejlépe v chladu. Sirup lze vyrobit i jiným způsobem: Do menší sklenice zavařovačky poklademe vždy vrstvu lístků a vrstvu hnědého cukru, střídavě až do úplného naplnění. A necháme stát na slunci. Ideální, je-li k tomu pořádně horké a slunečné léto. Postupně se tvoří sirup (který zahleněné děti hned ochotně upíjely), zatímco proces dále pokračuje – klidně i několik dní. Listy, které jsou při této úpravě takové jaksi kandované, lze rovněž sníst, nebo přidat chronickému ukašlánkovi do čaje.

Pro výrobu domácího jitrocelového medu vhodíme 400 gramů lístků do velkého hrnce, zalijeme dvěma litry horké vody a přidáme šťávu ze dvou citronů. Krátce povaříme a necháme louhovat nejméně 24 hodin. Druhý den přecedíme, přidáme cukr a vaříme až do té správné medové konzistence. Hotový med nalijeme do sklenic, uzavřeme a krátce postavíme dnem vzhůru.

To nejlepší na zajíce

Nejspíše každému se stalo, že při svém běhu „chytil zajíce", ustlal si na kamenité cestě, drbl se o šlahoun ostružiny, nebo zkrátka utržil nějaké to menší krvavé poranění. A právě jitrocel (slovensky skorocel, ale dalšími lidovými názvy například ranocel) je tu, aby vám pomohl. Jeho listy urychlují hojení ran a staví krvácení. Několik kousků pokrájených nebo lehce rozžvýkaných lístků přímo na ránu je skvělou první pomocí.

Reklama