Článek
Studie, která by se měla týkat také běžců, ale která je povětšinou ponechá zcela chladnými a nedotčenými, tvrdí, že cvičíte-li více jak šestkrát týdně po více než 45 minut, vaše mentální zdraví bude klesat.
Ponechme úvahy o tom, co je vlastně v dnešní turbulentní době mentální zdraví, a pojďme se na statistiky podívat blíže. I s vědomím toho, že světlo světa už uzřely i takové skvosty, jako že strečink sportovcům škodí, globální změny klimatu neexistují nebo že vypít denně šest sklenic vína a tři panáky je vlastně zdravé.
Skupina amerických výzkumníků z univerzity Yale prozkoumávala souvztažnosti mezi fyzickou činností a mentálním zdravím 1,2 milionu obyvatel Spojených států amerických. Data pocházela z jednotlivých dílčích průzkumů z let 2011 až 2015. Prostou řečí čísel dospěli vědci k závěru, že fyzicky aktivní jedinci mají o více než 43 % méně psychických problémů oproti těm neaktivním. Jedním dechem ale upozornili na fakt, že více (cvičení) neznamená vždy více (mentálního zdraví).
Ve svých kolonkách se dále podívali na položku „běh a jogging" a v tabulkách vyčetli, že při větší zátěži než šest tréninkových jednotek týdně a při delší jednotce než 45 minut dochází k opačnému jevu a mentální zdraví se začíná lehce zhoršovat. To nenechalo světová běžecká média chladnými. Kupříkladu Trail Running se pustil do zdrcující kritiky takové studie. Poukazuje hlavně na to, že data byla sesbírána na základě vyplnění osobního dotazníku, tzn. že vzorek těch 1,2 milionu lidí si v klidu domova zaškrtal v tabulkách, co chtěl, aniž by někdo ověřoval, jak moc se uváděné skutečnosti kryjí s realitou. V podstatě totéž platí o otázkách po mentálním zdraví. Opět bylo ponecháno zcela na interpretaci písemně dotazovaných, co si pod tím vlastně představují a nikdo neověřoval skutečný stav věci.
Kritika ale zdaleka neleží jen na bedrech běžeckých magazínů. Ani kritici z ostatních oborů rozhodně nemlčí. Nelíbí se jim použitá definice fyzické aktivity zahrnující jak procházky s dětmi, tak uklízení domácnosti nebo rybaření. (Aniž bychom chtěli nějak křivdit sportovním muškařům, standardní vysedávání na břehu rybníka s lahví piva v ruce bychom asi za fyzickou aktivitu považovat neměli, že?)
Co říci závěrem? Je potřeba, aby se fyzicky aktivní jedinci mezi námi nechali takovými studiemi znepokojovat? Nejspíše nikoli. Je to tak jako vlastně se vším v životě (alespoň těch šťastnějších z nás): Záleží jen na našem rozhodnutí, jak s informací naložíme. Vše samozřejmě v závislosti na našem mentálním zdraví, ať už toto sousloví znamená cokoli...
